V prostředí pojištění se termín "devinkulace" používá k označení uvolnění dispozičního práva k pojistné smlouvě. To znamená, že původní oprávněná osoba (například pojištěný nebo pojistník) se vzdá svého práva na změny v pojistné smlouvě a umožní třetí osobě (např. věřiteli nebo jinému subjektu) disponovat s touto smlouvou. Devinkulace neznamená, že by třetí osoba měla nárok na pojistné plnění; zůstává v rukou původní oprávněné osoby, která si zachovává nárok na plnění v případě pojistné události. Tento proces je obvykle využíván v rámci zajištění úvěrů nebo jiných závazků, kdy je třeba zajistit, že pojistka bude mít správného správce v případě neplnění podmínek.
Devinkulace je opakem vinkulace.

Bourali jste, ale naštěstí máte havarijko? To je zajisté dobrá zpráva. Nezapomínejte ovšem na spoluúčast, kvůli které se s pojišťovnou rozdělíte o náklady. Záleží na vaší smlouvě, jestli zaplatíte procento z částky nebo fixní „příspěvek“.

U nových aut obvykle žádné kompromisy při výběru pojištění neděláme, horší je to ale se staršími ojetými vozy. Vysoké pojistné se nechce platit nikomu, mnoho řidičů a řidiček tak zláká nižší cena. Dokud jezdí bez nehod, úspora je příjemná, jak ovšem dojde na mačkání plechů nebo škody způsobené ostatním, problém je na světě.

Auto na odpis, ale pojišťovna zdaleka nevyplatí tolik, kolik jste za něj před pár lety dali. Běžný scénář, který už zaskočil nejednoho majitele. Proč se to děje, jak se pojistné plnění počítá a co dělat, abyste podobnému rozčarování předešli?