V prostředí pojištění se termín "devinkulace" používá k označení uvolnění dispozičního práva k pojistné smlouvě. To znamená, že původní oprávněná osoba (například pojištěný nebo pojistník) se vzdá svého práva na změny v pojistné smlouvě a umožní třetí osobě (např. věřiteli nebo jinému subjektu) disponovat s touto smlouvou. Devinkulace neznamená, že by třetí osoba měla nárok na pojistné plnění; zůstává v rukou původní oprávněné osoby, která si zachovává nárok na plnění v případě pojistné události. Tento proces je obvykle využíván v rámci zajištění úvěrů nebo jiných závazků, kdy je třeba zajistit, že pojistka bude mít správného správce v případě neplnění podmínek.
Devinkulace je opakem vinkulace.

Auto na odpis, ale pojišťovna zdaleka nevyplatí tolik, kolik jste za něj před pár lety dali. Běžný scénář, který už zaskočil nejednoho majitele. Proč se to děje, jak se pojistné plnění počítá a co dělat, abyste podobnému rozčarování předešli?

Nezbytnost, nebo zbytečnost? Když přijde na havarijní pojištění, názory se různí. A pravdu mohou mít oba tábory. Je totiž důležité správně počítat a zohlednit hned několik faktorů. Pojďme na ně kouknout podrobněji.

„Nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné věci.“ Rčení, které říkával už Tomáš Baťa, je aktuální i dnes a platí v mnoha různých oblastech. Včetně povinného ručení, kde se snaha o co největší úsporu může pořádně prodražit. Proč? A jak správně vybrat, abyste ušetřili, ale současně neriskovali vysokou spoluúčast nebo jiné nepříjemnosti?