Kupní smlouva je určitá pojistka pro obě strany, jak prodávajícího, tak kupujícího, že celý obchod proběhne bez větších rizik a potíží.
Kupní smlouva je při koupi či prodeji ojetého vozu nejdůležitější dokument. Pokud je správně sepsána, výrazně snižuje rizika spojená s koupí i prodejem vozu. Smlouva by měla obsahovat:
a) Identifikaci obou stran - kupujícího a prodávajícího (jméno, příjmení, adresa, rodné číslo, popřípadě název firmy, adresa sídla, IČ a DIČ)
b) Identifikaci vozidla - značka, model, datum první registrace, VIN kód, barva, poznávací značka
c) Počet najetých kilometrů vozidla
d) Kupní cenu včetně popisu smluvené slevy a způsobu úhrady (u bankovního převodu doplňte do smlouvy datum, do kterého je kupující povinen kupní cenu uhradit). U kupní ceny nezapomeňte na uvedení měny
e) Detailní popis technického stavu vozidla - vady karoserie, poškození interiéru, nefunkční prvky výbavy, závady pohonného ústrojí, stav brzdové soustavy apod. (čím detailnější popis, tím lépe)
f) Seznam příslušenství prodávaného vozidla - náhradní klíče, servisní kniha, sada zimních kol, nosiče apod.

Pojistili jste auto před pár lety a teď už jen necháváte pojistku plynout? Potom nejspíš pěkných pár korun přeplácíte. A také můžete mít příliš nízké limity nebo zastaralá připojištění.

Mnoho lidí žije ve sladké nevědomosti a spoléhá na to, že dokud nehodu přímo nezpůsobí, škody na vlastním autě neplatí. To ale platí jenom tehdy, když má nehoda jasného viníka, například řidiče jiného auta. V takovém případě se oprava skutečně zaplatí z jeho povinného ručení. Jiné to ale bude při ťukanci na parkovišti, od kterého viník ujel, nebo v případě vandalismu či přírodních katastrof. V takových situacích půjde faktura ze servisu za vámi.

Bourali jste, ale naštěstí máte havarijko? To je zajisté dobrá zpráva. Nezapomínejte ovšem na spoluúčast, kvůli které se s pojišťovnou rozdělíte o náklady. Záleží na vaší smlouvě, jestli zaplatíte procento z částky nebo fixní „příspěvek“.