Kupní smlouva je určitá pojistka pro obě strany, jak prodávajícího, tak kupujícího, že celý obchod proběhne bez větších rizik a potíží.
Kupní smlouva je při koupi či prodeji ojetého vozu nejdůležitější dokument. Pokud je správně sepsána, výrazně snižuje rizika spojená s koupí i prodejem vozu. Smlouva by měla obsahovat:
a) Identifikaci obou stran - kupujícího a prodávajícího (jméno, příjmení, adresa, rodné číslo, popřípadě název firmy, adresa sídla, IČ a DIČ)
b) Identifikaci vozidla - značka, model, datum první registrace, VIN kód, barva, poznávací značka
c) Počet najetých kilometrů vozidla
d) Kupní cenu včetně popisu smluvené slevy a způsobu úhrady (u bankovního převodu doplňte do smlouvy datum, do kterého je kupující povinen kupní cenu uhradit). U kupní ceny nezapomeňte na uvedení měny
e) Detailní popis technického stavu vozidla - vady karoserie, poškození interiéru, nefunkční prvky výbavy, závady pohonného ústrojí, stav brzdové soustavy apod. (čím detailnější popis, tím lépe)
f) Seznam příslušenství prodávaného vozidla - náhradní klíče, servisní kniha, sada zimních kol, nosiče apod.

Auto na odpis, ale pojišťovna zdaleka nevyplatí tolik, kolik jste za něj před pár lety dali. Běžný scénář, který už zaskočil nejednoho majitele. Proč se to děje, jak se pojistné plnění počítá a co dělat, abyste podobnému rozčarování předešli?

Nezbytnost, nebo zbytečnost? Když přijde na havarijní pojištění, názory se různí. A pravdu mohou mít oba tábory. Je totiž důležité správně počítat a zohlednit hned několik faktorů. Pojďme na ně kouknout podrobněji.

„Nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné věci.“ Rčení, které říkával už Tomáš Baťa, je aktuální i dnes a platí v mnoha různých oblastech. Včetně povinného ručení, kde se snaha o co největší úsporu může pořádně prodražit. Proč? A jak správně vybrat, abyste ušetřili, ale současně neriskovali vysokou spoluúčast nebo jiné nepříjemnosti?