Uhlíková stopa je ukazatel, který udává množství emisí CO2 vyprodukovaných během jednotlivých lidských aktivit. Tedy souhrnnou spotřebu energií (fosilních paliv), výrobků a služeb. V praxi to vypadá tak, že je možné vypočítat dopad na životní prostředí (množství vyprodukovaného CO2), například toho, co si dáte ráno k snídani, vaší cesty do práce nebo na dovolenou.
Uhlíkovou stopu lze rozdělit na dvě kategorie: přímou a nepřímou. Pokud dáme jako příklad osobní automobil, jeho přímá uhlíková stopa je dána spotřebou paliv na ujetý kilometr. Naopak nepřímá uhlíková stopa vypovídá o všem, co předcházelo prvním ujetým kilometrům, jeho výroba, těžba surovin potřebných k jeho výrobě, přeprava surovin a částí, a to až po jeho likvidaci.

Ceny energií jsou tématem, které i po odeznění energetické krize rezonuje. Jak se totiž zdá, do budoucna už nás další zlevňování nečeká. Ceny naopak spíš porostou, a to hned z několika důvodů. Pojďme si je rozebrat.

Každý odběratel elektřiny letos ušetří, a to díky odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje (POZE). Platí to jak pro domácnosti, tak i podnikatele, a jak pro zákazníky s fixovanými cenami, tak i pro zákazníky se smlouvou na dobu neurčitou. Všichni zkrátka ušetří 599 Kč na každé megawatthodině (MWh), aniž by pro to museli cokoli udělat. Aktivita se ale přesto vyplatí, může totiž zvýšit očekávanou úsporu rovnou na trojnásobek.

Energetický regulační úřad (ERÚ) teprve před pár týdny představil cenový výměr pro rok 2026 – a už je zase všechno jinak. Nová vláda se totiž v souladu se svým programem rozhodla převést platbu za POZE, tedy podporované zdroje energie, na státní rozpočet. Co přesně to bude znamenat, kolik kdo ušetří a proč je klíčové udělat včas samoodečet?
Ceníky DPI: Jaké jsou ceny dodavatelů poslední instance?