Spotové ceny: Vyplatí se vaší domácnosti?

Spotový ceník je založený na neustále se měnících cenách na burze. Čím větší výroba a nižší spotřeba, tím levnější je elektřina – a naopak. Hodně zjednodušeně se dá říct, že levněji je v létě, protože netopíme a solární elektrárny vyrábějí ve velkém. V zimě, kdy spotřeba roste a slunečních hodin zase tolik nemáme, je to přesně naopak.

Ceny se ovšem mění nejen s ročním obdobím, ale i v rámci jednotlivých dnů. Elektřina je levnější v čase, kdy svítí sluníčko a lidé doma nemají žádnou spotřebu, protože jsou v práci. Ceny pak rostou večer, kdy se všichni sejdou doma a zapínají spotřebiče. A právě to jsou faktory, které se vyplatí zvážit, když o spotových cenách uvažujete. Pokud spotový ceník zvolíte, dodavatel vám buď z burzovních cen počítá průměr, nebo máte průběhové měření, kdy se vám energie účtuje v reálném čase za aktuální ceny.

Spotový trh láká, běžným domácnostem se ovšem nevyplatí

Odběratele elektřiny si můžeme rozdělit do tří skupin. Snáze pak zjistíme, kde spotové ceníky dávají smysl.

Běžný zákazník

To je domácnost, která se o svou spotřebu zase tolik nestará. Samozřejmě se snaží zbytečně neplýtvat, aby se vyhnula vysokým nedoplatkům, větší pozornost tomu ovšem nevěnuje. Rozhodně si aktivně neporovnává dodavatele, nesleduje ceny na burze ani si průběžně nezapisuje stav elektřiny nebo detailní informace o své spotřebě. Patří sem zákazníci, kteří sice energie ke svému životu potřebují, ale víc než platbu záloh a vyúčtování řešit nechtějí. Tady se spotové ceníky ani trochu nevyplatí.

Zákazník s fotovoltaikou

Druhou skupinu už tvoří zákazníci, kteří se o svou spotřebu trochu zajímají a v rámci úspor si pořídili soláry na střechu. Jejich spotřeba se během dne mění z hlediska toho, jaký typ elektřiny zrovna využívají. Z hlediska spotových cen tady záleží především na tom, jak je vyřešený prodej přebytků, které domácí elektrárna generuje. Obvykle to bývá tak, že ráno máme o něco vyšší spotřebu. Zapínáme kávovar, pouštíme televizi, používáme teplou vodu. Když vysvitne sluníčko, fotovoltaika začne vyrábět. První ranní spotřeba se tak obvykle pokryje z baterií, případně už ze samotné výroby.

Jenže potom odcházíme do práce nebo školy. Fotovoltaika vyrábí dál, ale domácnost nemá žádnou spotřebu a baterie už jsou obvykle nabité. Přebytky tak odcházejí do sítě. Když se večer vrátíme domů, máme nejvyšší spotřebu, takže poměrně rychle vybijeme baterii a začneme odebírat ze sítě. To je z hlediska spotových cen špatně. Do sítě dodáváme v době, kdy vyrábějí všichni a cena elektřiny klesá často až do záporných čísel. Tehdy se nám ji vůbec nevyplatí prodávat. Odebíráme naopak v době, kdy je elektřina vůbec nejdražší, protože spotřeba domácností roste. Spotový ceník proto ani tady nedává smysl.

Zajímavější variantou může být sdílení elektřiny. Nevyplatí se sice sdílet s jinou domácností, která má podobné návyky a spotřebovává ve stejných časech, jsou ale i jiné možnosti. Třeba najít restauraci, hotel, školu nebo jinou instituci, která má i přes den velkou spotřebu. Tam pak můžeme posílat přebytky za úplně jiné ceny, než za jaké bychom je prodali na spotovém trhu, spotový ceník se ale většinou nevyplatí ani tak.

Zákazník s fotovoltaikou, který řídí svou spotřebu

Třetí skupinu tvoří lidé, kteří mají pod kontrolou nejen výrobu, ale také skladování nebo spotřebu elektřiny. Třeba když ráno svítí slunce, vypnou bojler, aby se nenahříval. Stejně nebudou celý den doma, takže jim stačí, když se nahřeje odpoledne a připraví vodu na večer. Ranní výrobu pak raději prodají na spotovém trhu. Když později během dne přijdou minusové ceny, využijí fotovoltaiku na dobíjení baterií, ohřívání bojleru a další spotřebu domácnosti.

Kdyby snad potřebovali energie ještě o trochu víc, zapnou odběr ze sítě, protože elektřina je za minusovou cenu. Pozor, to ještě neznamená, že je úplně zadarmo. Protože i kdyby za kilowattu dostali zaplaceno třeba 1 korunu, na distribučních poplatcích zaplatí přibližně 3,5 Kč, takže i tak budou platit a ne vydělávat. Aby se zaplatila i distribuce, musela by být cena hodně v minusu. I tak ale dokáží výrazně snížit náklady domácnosti. A odpoledne, když se lidé vrací z práce a spotřeba i cena pomalu roste, pustí přebytky z fotovoltaiky do sítě, aby je výhodněji prodali. Voilá, tohle je jediná skupina zákazníků, které se spotové ceny mohou vyplatit. Pořád je ale třeba zvážit, jestli by podobný efekt nemělo i zmíněné sdílení a hlavně jak se zachovat před blížící se topnou sezonou, kde ceny na burzách rychle rostou vysoko nad cenu u smlouvy a to dokonce i u smlouvy na dobu neurčitou, ze které je možné na jaře zase na spot přejít.

Schváleno: Lukáš Kaňok, ředitel sekce Energie a Finance, Energetický specialista a konzultant