Bojler je zařízení, které slouží jako tlaková nádoba pro ohřev vody a je běžně využíváno v domácnostech, průmyslu a komerčních objektech. Existují čtyři hlavní typy bojlerů:
Každý typ má specifické výhody a použití v závislosti na požadavcích na spotřebu teplé vody a dostupné energetické zdroje. Elektrické bojlery využívají elektrickou energii k ohřevu vody, kombinované bojlery spojují elektrický ohřev a jiný externí zdroj tepla, jako je plynový kotel, nepřímotopné bojlery jsou ohřívány teplem z jiných topných zařízení, a solární bojlery využívají energii ze slunce.
Pro optimální výkon a efektivitu je ideální teplota ohřevu vody v bojleru mezi 55 a 60 stupni Celsia. Tento rozsah teploty nejen že zajišťuje dostatečné množství teplé vody, ale také pomáhá minimalizovat spotřebu energie. Při vyšších teplotách totiž dochází k nežádoucímu zanášení topných tělísek minerály obsaženými ve vodě, což vede k jejich nižší účinnosti a potřebě častější údržby. Kromě toho, zvýšení teploty nad doporučený rozsah zvyšuje i spotřebu energie, což se negativně projevuje na nákladech na vytápění a ohřev vody. Důležité je také pravidelně kontrolovat kvalitu vody a čistotu bojleru, aby se zajistila jeho dlouhá životnost a efektivní provoz.

Za distribuci plynu bychom si podle návrhu ERÚ měli od ledna 2027 připlatit ve všech sledovaných spotřebních pásmech. Rozdíly mezi jednotlivými územími jsou ale výrazné. Domácnosti se spotřebou 20 MWh ročně vychází zvýšení regulovaných plateb přibližně na 186 Kč u Gas Distribution, 445 Kč u GasNet a 648 Kč u Pražské plynárenské Distribuce. Všechny částky jsou včetně DPH.

Každý rok se na přelomu října a listopadu opakuje stejná věc. Energetický regulační úřad zveřejní návrh regulovaných cen elektřiny a domácnosti začnou počítat, o kolik si od ledna připlatí. Jenže jedno číslo pro všechny neplatí. Rozhoduje distribuční území, sazba, velikost jističe i to, kolik elektřiny spotřebujeme v nízkém tarifu.

Vláda schválila novelu energetického zákona, která upravuje podmínky pro zastropování cen energií. Zatím se nejedná o samotnou regulaci, ale spíš o možnost rychle zasáhnout. Pokud by došlo k prudkému zdražení, vláda by mohla zastropovat nejen koncové ceny energií, ale prostřednictvím daní také nadměrné příjmy jejich výrobců.
Ceníky DPI: Jaké jsou ceny dodavatelů poslední instance?