Burza elektřiny ničí společnost. Jaká je náprava?

Burza elektřiny v hledáčku

O tom, že se cena elektřiny utváří na tzv. burze elektřiny se sídlem v Lipsku ještě před rokem věděl málokdo. Pozornost všech tato burza přitáhla, když se cena elektřiny začala rapidně zvyšovat. Jaké byly důvody? Zdražování elektřiny začalo v roce 2021 na jaře, když ještě o válce na Ukrajině neměl nikdo ani tušení. Cenu elektřiny táhla cena emisní povolenky, kterou si musí povinně nakupovat všichni velcí znečišťovatelé, tedy i uhelné elektrárny. Tato povolenka je vedle vstupních surovin uhelných elektráren, jako je uhlí, voda apod. hlavním nákladem a podílí se tedy velmi jasně na ceně elektřiny, kterou výrazně prodražuje. Ze zhruba 55 EUR v dubnu 2021 se dostala cena elektřiny v produktu CAL-23, tedy s dodávkou za jeden rok, na cenu 284 EUR za megawatt v květnu 2022, což rozhodně nebyl konec zdražování elektřiny.

Přečtěte si: Burza energií - sledujte aktuální ceny elektřiny na burze

Burza elektřiny destabilizovala společnost

Burza elektřiny, kde se dříve utvářela cena elektřiny bez většího zájmu veřejnosti, se stala místem ostré kritiky: „Ceny elektřiny dosahované na burze elektřiny již nereflektují skutečný a očekávaný výkon ekonomik, variabilní náklady a ceny emisní povolenky. Z burzy elektřiny se stalo virtuální obchodní prostředí, které může destabilizovat ekonomiku,“ upozornil Jiří Matoušek. Vysoké ceny elektřiny zároveň kladly finanční nároky na dodavatele elektřiny. Velkoobchodní ceny elektřiny se brzo začaly přepisovat do cen elektřiny pro koncové zákazníky. Zatímco v květnu 2021 byla cena silové elektřiny u stabilních dodavatelů 1600 korun za megawatt, v květnu 2022 3100 za megawatt a v druhém pololetí tohoto roku 5500 korun za megawatt. Průměrná domácnost, která využívá distribuční sazbu D 02d se spotřebou 2,5 megawattů a elektřinu využívá pouze pro provoz elektrospotřebičů zaplatí o 12 až 15 tisíc více. Za plyn pak podle předpokladů zaplatí domácnost o 21 tisíc korun více. V konečném úhrnu bychom měli za vysoké ceny elektřiny a plynu zaplatit 0 465 miliard více, nejvíce za elektřinu 291 miliardy.

Nepřehlédněte: Jaká je průměrná spotřeba elektřiny v domácnosti?

Úsporný tarif, zastropování cen elektřiny – regulace trhu s elektřinou

Náklady na energie se staly pro domácnost zcela neúnosnými, takže se vláda rozhodla trh regulovat. V letošním roce uhradí část účtů za elektřinu díky tzv. úspornému tarifu, od nového roku pak platí zastropování cen elektřiny a plynu, po celý další rok stát odpustí poplatky za obnovitelné zdroje. Společnost Centropol dále navrhuje vyčlenění významného podílu výroby elektřiny do vlastnictví státu, a to v kombinaci se vznikem státního obchodníka, který je klíčový pro zajištění dodávek zemního plynu (i elektřiny) a řízení velkoobchodních cen elektřiny pro dodávky v ČR a zemní plyn prostřednictví snížení DPH a poplatků za distribuci.

Pro info: Úsporný tarif je zde. Komu pomůže nejvíce?

Burza elektřiny nefunguje

Energetický trh zcela přestal fungovat. Jde hlavně o cenu elektřiny, kterou utvářela burza elektřiny a „Potvrdili jsme si, že společný trh nefunguje a energetická politika EU je chybná. Společná burza ve spojení s důsledky honu za klimatickými cíli destabilizuje ekonomiku. Domácnosti začínají být závislé na sociálních dávkách. Firmy ukončují činnost a propouští. Evropská „záchranná“ opatření neumějí anebo nechtějí zdanit spekulace,“ uvedl Jiří Matoušek ze společnosti Centropol. Dobře na tom nejsou ani velcí stabilní dodavatelé energií, kterým stát pomáhá. Největší český výrobce elektřiny ČEZ získal úvěr 3 miliardy korun, společnost Pražská plynárenská získala od hlavního města Prahy 2 miliardy garance pro financování nákupu energií.

Přechod na obnovitelné zdroje s problémy

Velkým problémem se ukázala nezvládnutá transformace z fosilních zdrojů na ty obnovitelné. Zejména Německo, na kterém jsme do značné míry závislé, se zbavuje stabilních zdrojů: „V poslední dekádě jsme Evropu zbavili třetiny instalovaného výkonu stabilních zdrojů (- 32 %) a vytvořili si závislost na zemním plynu (+ 18 %) s jehož pomocí jsme se rozhodli vyrovnávat obnovitelné zdroje. A přišla válka,“ připomněl Jiří Matoušek. Nyní vážně hrozí, že se Česká republika stane z vývozce elektřiny dovozcem. Stále totiž platí formální pokyn k ukončení provozu uhelných elektráren, Česká republika se zbavila cca 1,5 – 2 tisíce megawattů výkonu v uhelných elektrárnách (Mělník, Prunéřov a Dětmarovice). Aktuálně má jako náhrada za ruský plyn sloužit zkapalněný zemní plyn LNG, který se dováží ze Spojených států. I to však představuje určité riziko, neboť o tento plyn mají zájem o další státy, takže zde vzniká konkurenční prostředí a tlak na cenu.

Jak řešit trh s elektřinou a plynem?

Jak z této situace ven? Řešení lze rozdělit na národní úrovni a na úrovni Evropské unie. Na národní úrovni je třeba zachovat si přebytkové hospodaření s výrobou elektřiny. Vývoz elektřiny by měl stát řídit a dopředu nastavit model regulace ceny elektřiny a plynu pro odběratele pro případ obdobné situace v budoucnu. Pro takovou situaci navrhuje Centropol instituci, která by řídila ceny podobně jako Česká národní banka řídí inflaci. U dodávek plynu je třeba hledat nové zdroje. V jaderné energetice bychom měli dávat přednost malým reaktorům. Jak pro národní tak pro evropskou úroveň by mělo dojít k revizi klimatických cílů a jejich dosahování. K velkým změnám by mělo dojít na burze s elektřinou, pro kterou by se měl změnit model cenotvorby a obchodování s elektřinou na burze by se měl umožnit pouze dodavatelům s licencí a producentům.