Jan Strmiska | 9. 9. 2020

Na co přesně jezdí vaše elektrokolo? Z čeho se v Česku vyrábí elektřina

Poslední statistiky Energetického regulačního úřadu říkají, že se u nás elektřiny pořád ještě více vyrábí (87 TWh) než spotřebuje (61 TWh). Celých 30 % elektřiny jde tedy na vývoz. Máme podrobnější čísla.

Jsou obnovitelné zdroje stále zanedbatelná položka?

Bohužel ano. Ze zmíněných 87 terawatthodin pochází 30 TWh z jaderné energie. O dalších 41 TWh říká úřad, že pochází z parních elektráren, což je docela zavádějící pojem a jen hezčí slovo pro elektrárny na uhlí. Paroplynové, plynové a spalovací elektrárny dávají dohromady 9 TWh. A dál už jsou to spíš symbolická čísla: 3 TWh jsou vodní a přečerpávací elektrárny, větrné 0,7 a fotovoltaika v ČR vyprodukuje 2 TWh elektřiny ročně.

V naší tabulce jsou rozepsané konkrétní druhy paliv. Uhlí je vítěz, jádro dotahuje. Obnovitelné zdroje jsou dosud řádově na desetkrát menších hodnotách. A situace se nijak dramaticky nemění.



Výroba elektřiny v ČR v GWh. Zdroj dat je výkaz ERÚ-E1, OTE, a.s.

Na grafu to není příliš vidět, ale v podrobnější tabulce zarazí, že fotovoltaika se za 5 let nijak zvláště neposunula. Boom, kdy stát podpořil solárníky, nastartoval začátek. Jenže tím to také v podstatě usnulo. Panely sice zlevnily, lidé si je stále častěji dávají na střechy svých domů a chalup, ale z celkového hlediska spotřeby republiky je to nic.

Mírně nám stouplo pokrytí větrníky, ale opět, na všechen ten mediální humbuk a slova o spáse lidstva a také okázalosti v krajině (kdy je už teď v podstatě v ČR není kam dávat) jde o symbolický energetický zisk 0,8 % české spotřeby.



Úředníci jsou spokojeni

Předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček prohlásil: „I když celková výroba elektřiny loni mírně oslabila, významný nárůst vidíme v oblasti obnovitelných zdrojů. Jejich produkce dosáhla hranice 10 terawatthodin, což je dosud nejvyšší hodnota, jaká kdy byla naměřena.“

Podle nás ale všechno zachraňují klasické vodní elektrárny. Téměř o třetinu posílila výroba ve velkých vodních elektrárnách (+30,7 %) a následovaly malé vodní elektrárny (+17,1 %). V procentech vypadá nárůst impozantněji, takže tu máme větrné elektrárny (+14,9 %) a biomasu (+13,1 %). Podle ERÚ ale fotovoltaické elektrárny vyrobily meziročně dokonce méně (-2,3 %) a zdroje spalující bioplyn (-3,1 %) také.

Tady to máte ještě v grafu. Přísní ekologové samozřejmě ještě mohou diskutovat nad tím, jak moc ekologická je biomasa a bioplyn, jestli pochází z odpadu nebo ze spalovaných plodin, jak daleko se převáží atd. V tabulce ERÚ to nicméně vypadá působivě. :-) Jen pro informaci, BRKO není žádný huličský pojem, ale znamená právě biologicky rozložitelnou část komunálního odpadu. Tedy to, co si každý představí jako tu správnou ekologii. Ne spalování kukuřice nebo ještě absurdnější dovoz peletek loděmi z USA přes oceán „pro dobro a ekologii“ a jejich následné spálení v Amsterodamu. Jak to třeba dělá s biomasou RWE, a ještě je na to pyšná.



Už v roce 2019 se vyrobilo míň elektřiny

Nemůžeme tedy dnešní krizi házet jen na koronavirus. Ten jen brutálně eskaloval trend. Naše ekonomika byla i tak letos od začátku roku už na kraji recese.

Spotřeba elektřiny se sice v roce 2019 od předchozího roku v podstatě nezměnila, ale po pěti letech soustavného růstu je už i to stagnace. Spotřeba podnikatelů-maloodběratelů začala dokonce klesat (-0,6 %). Takže krize tu byla fakticky vidět už před rokem. Jen jsme neměli otevřené oči.

Naše celková výroba elektřiny se v roce 2019 dokonce snížila o 1,1 %. To je mnohem víc, než vyrobí všechny větrníky. Pro rok 2020 ještě nemáme čísla, ale je jasné, že půjde všechno ještě výrazně dolů.

Zajímavé je, že spotřeba plynu oproti roku 2018 vzrostla o 4,7 %, ale současně se dovoz propadl o 9,2 %. Prostě už dva roky vyjídáme zásoby ve špajzu.