Jan Strmiska | 8. 9. 2020

Proč zemní plyn nevoní po žvýkačkách

Zemní plyn je nejedovatý plyn bez zápachu, chuti i barvy. Ale dýchat se nedá a navíc ve směsi se vzduchem vybuchuje. Lidstvo se ho tedy rozhodlo deodorizovat. Ale proč tak divně?

Nebylo tomu tak vždy. Dříve se topilo svítiplynem, což byl plyn vyráběný z uhlí. Anglicky se jmenuje dokonce uhelný plyn. A ten má vlastní specifický zápach. Kolem roku 1996 se ale u nás ze svítiplynu celostátně přešlo na zemní plyn a ten už se musí deodorizovat. Přidávají se do něj záměrně zapáchavé látky, aby bylo možné jeho únik jednoduše odhalit i bez jakýchkoli přístrojů.

Proč ale plyn nevoní po něčem hezkém?

Člověk by očekával, že když už se voní uměle, navoní se třeba mentolem nebo v lepších čtvrtích Channelem 5. :-) Proč máme při vaření čichat něco ošklivého? A tohle se taky zkoušelo. Už ve 30. letech v USA. Na rozdíl od Evropy se tam už tehdy používal čistý zemní plyn z přírodních zdrojů, tedy bezzápachový. Takže riziko bylo. A ucho se utrhlo. Po tragédii v Texasu, kdy po výbuchu zemního plynu ve škole zemřelo 200 žáků, se rozhodlo právě o této deodorizaci. Američané nejdříve testovali různé vůně, dokonce opravdu esenci vůně fialek. Ukázalo se ale, že pokud to opravdu nepříjemně nezapáchá, únik plynu nikoho moc netrápí a tato signalizační funkce moc nefunguje. K okamžité akci nás prostě vyprovokuje až pořádný zápach.



Při výběru správného zápachu, nebo chcete-li vůně, se musela zohlednit i historická kontinuita. Například při přechodu z přirozeně zapáchajícího svítiplynu by lidem úplně jiný typ vůně najednou nepřišel jako dost výstražný signál provokující k akci. Foto: Shutterstock



Zapáchá zemní plyn všude na světě stejně?

Nezapáchá. V celém světě se na to ale používají sloučeniny síry, které ve stopovém množství zapáchají a lidem jsou nepříjemné. Výhoda síry je v tom, že se poměrně dokonale spálí, nemrzne a v nízké koncentraci to není jedovaté. Ale dál je to už v každém státě dost jinak. Používají se různé sloučeniny síry, většinou thioly a sulfidy. Konkrétních sloučenin jsou ale desítky druhů a každá plynárna používá jinou. Záleží totiž na stavu rozvodné sítě, materiálu potrubí, jeho délce atd. Nebyla zatím vynalezena jedna univerzální látka, která by se hodila pro všechny účely. Takže až pojedete na dovolenou do nějakého zahraničního Airbnb, nezapomeňte si čichnout k vařiči. Třeba poznáte rozdíl od domova. I tohle je turistika. :-)

Mně to ale doma smrdí nějak málo

Ano, jsou i různé koncentrace těchto deodorizací. Měří se to odorimetrem a nakonec samozřejmě i subjektivně lidmi. Může se stát, že toho tam plynárna nepřidala dost a plyn se musí ještě znova přeodorizovat. Primárně jde u toho všeho vyvoňování o zabránění výbuchu, takže se měří rozpoznání koncentrace plynu, při které už hrozí riziko exploze. V ČR se používá koncentrace přísad kolem 5 až 15 %. Takže i vaše babička může mít 3× více zapáchající plyn než vy.

Není to ale neekologické?

Je. Přidáním sloučenin síry se zvyšují i exhalace plynu. Spalováním zemního plynu tak vzniká oxid siřičitý, což je látka způsobující kyselé deště. Obsah síry se v tomto případě porovnává podle množství vyprodukovaného oxidu siřičitého na jednotku energie (např. mg S/kWh nebo ppm SO2/MJ). Vzhledem k nízkým hodnotám samotného plynu jde ale o velice malé množství exhalací a dá se nad tím přimhouřit oči. Je to především stále nic oproti všem ostatním používaným palivům. Ale jestli máte nápad na nějakou lepší a čistší sloučeninu a vůni, sem s ním. Prosím, jen ať to nejsou gumoví medvídci.

O nás: Kalkulátor.cz je srovnává ceny elektřiny a plynu. Je to první projekt podobného typu v ČR, který je opravdu fér. Na Kalkulátoru všechny výpočty srovnání dodavatelů elektřiny, nebo plynu fungují okamžitě, nemusíte se přitom bát otravných telefonátů. Spočítejte si svou slevu ihned v našem kalkulátoru energií.