Jan Strmiska | 7. 8. 2020

Heroinový průmysl dramaticky zvyšuje výrobu opia díky solární energii

Zemědělci v Afghánistánu milují solární panely. Jde to i bez dotací.

V našem světě jsme zvyklí na to, že je solární energie drahá a ekonomicky nedává smysl bez podpory státu. Jenže všechno závisí na souvislostech. Když přišla doba, kdy už měl každý Čech mobil, v USA ještě dlouhá léta používali pevné linky. A do dnes, kdy my už máme bezkontaktní platby přes NFC čipy, oni ještě žehlí kreditky žehličkami. Technologie občas přeskočí několik generací. Když byl před šesti lety autor článku v Bangladéši, úplně žasnul nad tím, že v každé vesnici je už tehdy LTE a neznají tam SMS. Ty jsou, stejně jako v Indii, na speciální tarif za příplatek, což žádný místňák samozřejmě nemá. Standardem je WhatsApp, ne SMS.



Mají LTE, ale dětem na hraní opravují prezervativy. Horská provincie v Bangladéši. Foto: Jan Strmiska



Už v roce 2014 v Bangladéši byla docela běžná rikša na elektřinu. Pro nové technologie je někdy rychlejší, když startují z nuly. Foto: Jan Strmiska



Když jsou vhodné podmínky, jde to samo

A zpátky do Afghánistánu. Místní průmysl je nejtržnější možný kapitalismus. Žádné dotace a všem je fuk změna klimatu. A přesto tu díky solárním panelům dokázali zdvojnásobit svou produkci opia, ze kterého se rafinuje heroin.



Země solárům zaslíbená

Zpravodaj stanice BBC upozornil na změny v afghánské provincii Hilmand. Je to nejproduktivnější místo pro pěstování opia, ale není to žádná růžová zahrada. Je to provincie, kde například zahynula drtivá většina britských vojáků (449), ale i Češi. A právě lidé z BBC si ze satelitních snímků všimli, že se teď všude začínají v obrovském množství objevovat solární panely. Richard Brittan ze společnosti Alcis, která se specializuje na satelitní analýzu míst ve válečných konfliktech, ukazuje jasný vzor na fotkách z celé provincie. Vždy je to řada solárních panelů a nádrže někde u pole.



Na co potřebují pro pěstování máku elektřinu?

Funguje to tak, že se vyvrtá asi 100 metrů hluboký vrt až do podzemní vody. Přímo do té roury se vloží ponorné čerpadlo, to se připojí k několika solárním panelům a máme vodu. Ta se pak chytá do otevřených povrchových nádrží. Zúrodní se tak i vyprahlé skalnaté pozemky.



Jak dlouho už trvá solární boom v Afghánistánu?

První solární panely se objevily ve městě Laškargáh, hlavním městě provincie, už v roce 2013. To ale byla městská novinka, a ne věc pro řadové sedláky. V roce 2019 už ale analytici ze společnosti Alcis spočítali 67 000 těchto solárních panelů jen v údolí Hilmandu.



Tržnice v Laškargáhu, kde se solární panely vrší do výšky třípatrového domu. Foto: BBC



Není to boj za dekarbonizaci ekonomiky

Zajímavé na tom všem je, že tento boom je čistě jen o ekonomické prosperitě. Přesný opak toho, jak to známe z Evropy. BBC popisuje zemědělce, kteří sklidí mák a další část roku pěstují rajčata. Lokalitě to přineslo obrovskou prosperitu.



Kolik to ale stojí?

Startovací náklady jsou vysoké. Stejně jako u nás. Za 5000 dolarů (110 000 Kč) v Hilmandu pořídíte sadu panelů a čerpadlo. To je obrovská částka. Přitom 7000 dolarů (155 000 Kč) je průměrné místní věno, což je největší částka, se kterou velká část místních v životě zachází. Jenže zvýšení produktivity je obrovské a náklady se vrátí za několik let. Provozní náklady jsou už totiž v podstatě zadarmo. Dříve se to řešilo naftovými čerpadly a většina zisku zemědělců tak padla na nákup nafty.



Opravdu je to tak hromadná věc?

Je to neuvěřitelný nárůst. Nyní tu mají až 3 sklizně ročně a dokážou obdělávat i některá území, která byla dříve pokládána za naprosto neúrodná. V roce 2012 tu obdělávali zemědělci 157 000 hektarů a v roce 2019 to bylo 344 000 hektarů. A plocha neustále rychle roste.

Jako kdybychom zázrakem během 7 let získali ještě jedno Polabí.



Afghánci rychle rozšiřují svoje Polabí. Foto: Alcis



Zúrodníme poušť!

Spolu s touto fantastickou expanzí přichází i prosperita. Do oblasti se přistěhovalo už 500 000 lidí a podle propočtů Alcisu se tam postavilo 48 000 nových domů. A samozřejmě také obrovsky stoupla produkce opia. V roce 2012, před solárním zázrakem, Afghánistán vyprodukoval 3700 tun opia. V roce 2017 to bylo už 9000 tun. Jenže v roce 2019 klesla na 6400 tun. Trh se tak nasytil, že začaly být výhodné i jiné plodiny. Odborníci v Evropě se nicméně obávají přílivu kvalitního heroinu a zvýšení počtu závislých. Česko si vaří svůj pervitin, takže situace je trochu jiná, ale jistě i tady bude solární energie více zabíjet. Očekávaná postkovidová recese může přinést zástupy závislých.



První generace afghánských ženských kodérek programuje hru vzdělávající o škodlivých účincích opia. Foto: Profimedia



Soláry jsou tedy dobro?

To je samozřejmě nesmyslné hodnocení. Můžeme se dohadovat o tom, jestli je to vlastně z principu dost čistá výroba panelů a kolik uhlíkové stopy to dává. Při dnešní účinnosti a způsobu výroby je nesmysl nasazovat masově solární panely všude po světě, ale na mnoha místech světa je už teď levnější elektřina ze slunce než z fosilních zdrojů. Ale jsou místa, kde to může přinést dramatickou životní změnu. Ať už dobrou, nebo zlou. Zázračné zvýšení produktivity zemědělství znamená také pokles hladiny podzemních vod v Hilmandu o 3 metry každý rok! Už nyní zaznívají hlasy, že celý boom bude trvat maximálně 10 let a potom bude 1,5 milionu lidí někam migrovat.

A pak je to také více heroinu a možná bezpečnostní devastace Západu. Svět není černobílý, ale prosluněný. :-)