2. 7. 2020

Co znamená zelená energie a jak ji mohu podpořit?

Když si připlatím, poteče mi opravdu ze zásuvky dobro? Jak si vybrat zelený tarif.

Máte rádi přírodu a je vám jasné, že to všeobecné plýtvání, hromadné produkování plastů a ničení přírody by se mělo začít trochu mírnit. Plasty už třídíte, a letos jste si dokonce odpustili jeden eurovíkend. Co takhle ještě podpořit zelené energie?



To budu mít domů nějaké svoje extra dráty?

To samozřejmě ne. Fakticky budete dostávat z výroby ten samý mix uhelné/vodní/kdovíjaké energie jako všichni ostatní. I když se rozhodnete kupovat 100% čistý eko-bio-fairtrade, tak pokud jste připojeni k rozvodné síti, technicky vzato stále spalujete pořád uhlí jako ostatní. Rozdíl je jen v tom, že svému dodavateli přikazujete, aby elektřinu nakupoval z jiných zdrojů a podpořil tak vaše přesvědčení.



Celkově v zelených energiích existují v podstatě tři základní přístupy:



A/ Vyrábím si všechno výhradně sám

Toto je docela extrém. Předpokládá to, že máte vlastní solární sestavu, větrnou nebo vodní elektrárnu a na koukání televize si navíc vypomáháte šlapáním na kole. Jde o případy, kdy si třeba postavíte srub někde v divočině a dráty se opravdu nevyplatí natahovat. Nebo na lodi. Nevýhodou jsou stejně jako u všech obnovitelných zdrojů výpadky ve výkonu. Když nefouká a nesvítí, potřebujete prostě výkonné baterie. A to není ekologické ani trochu.

Polovičatá a méně extrémní verze tohoto přístupu je připojit se k tomu ještě na klasickou rozvodnou síť. Budete to mít jako zálohu proti přirozeným výpadkům. Existují služby různých virtuálních baterií, kdy třeba přes den vyrábíte ze svého soláru a přebytek posíláte do sítě a večer berete naopak uhelně-jadernou energii z rozvodné sítě.



B/ Koupím si zelený tarif

Tady už začínáme zapadat do neprůhledného, zeleného bažince. Pokud si chcete koupit zelený tarif a podpořit tak výrobu zelené energie, informujte se u dodavatele o podrobnostech každého tarifu. Portfolio zdrojů se může radikálně lišit. Některé jsou zkrátka zelenější a jiné pouze posílají nějaké ty peníze na podporu energetických zdrojů. Celkově vás tento přístup ale navíc nic moc nestojí. Tyto zelené tarify nejsou o moc dražší než ty ostatní.



C/ Koupím si jakýkoli klasický tarif

On totiž vlastně jakýkoli tarif, i ten „nejšpinavější“, posílá peníze na takzvanou zelenou energii. Někdo ty dotace solárníkům a tepelným čerpadlům musí zaplatit. Stát není nějaká zázračná bohatá entita, jsme to my všichni.

Ze zákona se totiž platí povinný ekologický poplatek v ceně každé spotřebované elektřiny. Povinný poplatek na obnovitelné zdroje elektřiny (OZE) je momentálně 13 %. To dělá u typické české domácnosti se spotřebou 2,2 MWh ročně 1318 Kč.

A tady je naše zamyšlení nad tím, nakolik je zelená energie skvělá věc a nakolik eko-marketingový podfuk.