Země, které se samy zavázaly k tomu, že budou uhlíkově neutrální, mají takový cíl, že plánují vypustit jen tolik emisí skleníkových plynů, které zároveň dokážou ze země absorbovat. K dosažení tohoto cíle musí být tedy emise skleníkových plynů vyváženy jejich zachycováním ve stejném množství.
Státy sledující tento cíl většinou přecházejí na nízkouhlíkovou ekonomiku, což je ekonomika založená na zdrojích nízkouhlíkové energie, která produkuje minimální množství emisí skleníkových plynů do atmosféry, především se jedná o skleníkový plyn oxid uhličitý. Zavedení nízkouhlíkové ekonomiky vyžaduje výrazné rozšíření technologií s nízkou nebo nulovou produkcí uhlíku, mezi které patří technologie využívající obnovitelné zdroje a technologie umožňující zachycování a ukládání uhlíku (CCS, z anglického Carbon Capture and Storage). Důležitou roli hraje zvyšování efektivnosti technologií a snižování energetické náročnosti.
Ceníky DPI: Jaké jsou ceny dodavatelů poslední instance?

Za distribuci plynu bychom si podle návrhu ERÚ měli od ledna 2027 připlatit ve všech sledovaných spotřebních pásmech. Rozdíly mezi jednotlivými územími jsou ale výrazné. Domácnosti se spotřebou 20 MWh ročně vychází zvýšení regulovaných plateb přibližně na 186 Kč u Gas Distribution, 445 Kč u GasNet a 648 Kč u Pražské plynárenské Distribuce. Všechny částky jsou včetně DPH.

Každý rok se na přelomu října a listopadu opakuje stejná věc. Energetický regulační úřad zveřejní návrh regulovaných cen elektřiny a domácnosti začnou počítat, o kolik si od ledna připlatí. Jenže jedno číslo pro všechny neplatí. Rozhoduje distribuční území, sazba, velikost jističe i to, kolik elektřiny spotřebujeme v nízkém tarifu.

Vláda schválila novelu energetického zákona, která upravuje podmínky pro zastropování cen energií. Zatím se nejedná o samotnou regulaci, ale spíš o možnost rychle zasáhnout. Pokud by došlo k prudkému zdražení, vláda by mohla zastropovat nejen koncové ceny energií, ale prostřednictvím daní také nadměrné příjmy jejich výrobců.