Jan Strmiska | 8. 12. 2020

Komunitní energetika. Je samovýroba elektřiny řešení?

Založte si své vlastní energetické družstvo. Je to nový trend a ekologické organizace z něj šílí nadšením. Jaké jsou ale limity této těžby?

Ve zkratce jde o to, legislativně umožnit vznik malých organizací, které si budou stavět nebo podporovat nejrůznější malé místní energetické zdroje. Má se tím snížit závislost na velkých výrobcích a elektrárnách. Na Západě se pro tohle razí termín družstva, protože tam tento pojem nemá komunistickou konotaci jako u nás. Podobně jako když je tam marxismus víc cool než u nás, kde byla už před padesáti lety marxistkou každá druhá babička a dnes stojí vyléčená z ideologie frontu v Lidlu.

Nepřehlédněte: Jak šetřit elektřinou, pokud máte pouze jednu sazbu? Zkuste si srovnat dodavatele elektřiny a uvidíte, že ušetříte.

Vyráběj lokálně a spotřebuj taky lokálně

Ať se ale jen neposmíváme. Myšlenka decentralizace energií je super. Díky moderním řídicím technologiím to totiž dnes vůbec je možné. I malý činžák nebo bioplynová stanice si mohou vyrábět elektřinu (protože v tomhle družstevničení jde jen o elektřinu), a dokonce je možné tento malý zdroj efektivně zapojit do elektrické sítě. Tohle je skvělé a určitě je potřeba co nejvíce podpořit zjednodušení předpisů. To se týká ale všech předpisů, že. V ČR máme přes dva miliony zákonů a většina je nejspíš zbytečná. Ani stát už je nedokáže ani spočítat. Takže zjednodušování ano. Ale co přesně by si měl člověk představit pod tím, že je potřeba tyto zdroje podporovat a dotovat?

Družstva nezvládnou všechno

Malý neznamená automaticky dobrý. Větší zdroje jsou u některých technologií z principu efektivnější. Místní lokální uhelná elektrárna nedává smysl. A ani jaderná zatím. Naopak velká, i když sebeefektivnější bioplynová stanice není ekologická, pokud se do ní dováží surovina na spálení z druhého konce republiky, nebo dokonce světa. Jde o to najít správný poměr optimální velikosti.

Fotovoltaika všude, kam se podíváš

Řekněme si to tedy rovnou, celý tenhle komunitní byznys je skvělý pro soláry. Solární panely mají být jednou na střeše každého domu, a nezastavovat zemědělskou půdu. Přitom asi není možné, aby si velké společnosti pronajímaly hromadně střechy všech budov. To dopadneme jako s rychlodráhou na letiště v Praze – než se vyřeší, komu patří jaký pozemek, nebude to... nikdy. Takže otočit to a umožnit lidem a skupinám lidí, aby plochu svých nemovitostí využívali co nejjednodušším způsobem pro tyto účely, je to ideální.

U větru se může narazit

Úplně naopak to ale může dopadnout u větrných elektráren. Je to zdánlivě stejně obnovitelné a čisté téma, ale větrné elektrárny vydávají hluk a nejsou tak bezúdržbové a bezpečné jako fotovoltaika, která může být časem instalována docela neviditelným způsobem, třeba jen ve formě nátěru nebo polarizovaných skel. Ale kdo si dá na střechu obrovskou vrtuli? Malé elektrárny mají dnes průměr vrtulí do 16 metrů. To je větší než váš rodinný dům. Vrtule se navíc otáčí, pořádně hlučně zastavuje a roztáčí a musíte k ní vybudovat obrovské masivní betonové základy. Dovedete si představit obří vrtuli v městské zástavbě, kde už dnes nesmí lítat ani drony, které váží směšných 250 gramů? Pustíte si pod to hrát děti? A metrový větrník vám toho moc nevyrobí.

Větrná energie navíc je jedním z těch moderních oborů průmyslu, které patří do kategorie Not In My Back Yard, česky „ne na mém dvorku“ . Takže je to hezké, pomůže to přírodě, hrozně to chci, ale ne tam, kde bydlím.

Malé zdroje jsou opravdu malé

Tahle malá energetika není úplně jen hra pro děti, ale nezapomínejme, že je to stále jen doplněk. Například bruselský lobbistický server Euractiv v tomto článku „německé expertky“ hrdě uvádí, že „čtvereční kilometr střešního solárního panelu dokáže ročně vyprodukovat takovou energii, díky které by rodinné elektrické vozidlo mohlo urazit až tisíc kilometrů“. Zní to velkolepě, že? Ale když se zamyslíte nad tím, že čtvereční kilometr jsou čtyři paneláčky, kde bydlí 80 rodin, a ZA CELÝ ROK by jejich plně pokrytá střecha vyrobila energii pro cestu JEDINÉ rodiny do Chorvatska, ale už ne zpátky, je to směšné.

Můžete si kupovat podíly mikroelektráren

Energetické návrhy z EU mají ještě několik dalších rovin. Návrhy předpokládají, že si nadšenci budou moci koupit podíly ve družstvech a přispět tím na tuto energetiku, i když si zrovna nebudou moci fyzicky na střeše žádnou elektrárnu postavit. Kvůli podvodům je to ale omezeno na neziskové projekty. Jenže kolik znáte idealistů, kteří budou do něčeho takového investovat, aniž by z toho měli nějaké peníze? To není investice, ale dar.

Takže od energetických družstevníků bychom neměli čekat spásu světa. Podporujme to, ale nedělejme si iluze, že tohle zachrání planetu. A těšme se na prvky automatizace, které nám to přinese. Už dnes schválené směrnice donutí majitele domů automatizovat odečty tepla a připravovat základy chytrých komunikačních sítí. Do dvou let to bude muset mít každý panelák.

Není potřeba čekat na Brusel

Už dnes fungují nejrůznější virtuální tarify, díky kterým si můžete kupovat čistou/zelenou, obnovitelnou a kdovíjak pojmenovanou energii. Ze zásuvky odebíráte samozřejmě stále to samé, ale svými penězi podporujete to, co máte rádi. Pokud chcete mít i fyzicky přímo ty vaše lokální elektrony, založte si energetické družstvo.

O nás: Kalkulátor.cz srovnává ceny elektřiny a plynu. Je to první projekt podobného typu v ČR, který je opravdu fér. Na Kalkulátoru všechny výpočty srovnání dodavatelů elektřiny, nebo plynu fungují okamžitě, celé a bez ukecávání do telefonu.