Jak se vás dotkne zastropování cen elektřiny?

Jak se dotkne zastropování cen elektřiny vašich zákazníků? Co pro zastropování musí/ nemusí udělat?

Zastropování cen energií je vyhlášeno s účinností od 1. ledna do 31. prosince 2023, přičemž na výši záloh by se mělo projevit již od listopadu. Nařízení určuje maximální ceny pro koncové zákazníky na úrovni 6 050 korun včetně DPH (5 000 Kč bez DPH) za megawatthodinu (MWh) silové elektřiny a 3 025 korun s DPH (2 500 Kč bez DPH) za MWh plynu jako komodity. K těmto částkám je třeba ještě přičíst další platby, jak ukazují tabulky níže.

Zastropování se dotkne zejména nových zákazníků, kteří přicházejí na produkty nad cenovým stropem. Jsou mezi nimi i zákazníci dodavatelů, kteří své klienty převádějí na spotové produkty. Odběratelé nemusejí o nic žádat, zastropování začne platit automaticky a dodavatelé jsou povinni do 30 dnů po jeho vyhlášení upravit zákazníkům zálohy a zaslat jim aktualizovaný platební kalendář. Charakter nařízení umožňuje zastropování cen prodloužit i po konci příštího roku.

Cenový strop je určen pro koncové odběratele z řad domácností, firem připojených na nízké napětí a veřejné služby bez ohledu na výši spotřeby elektřiny. Vztahuje se také na vládní instituce, školy, poskytovatele zdravotních a sociálních služeb nebo provozovatele městské hromadné dopravy. U malých a středních firem připojených na vysoké a velmi vysoké napětí se cenový strop uplatní na odebranou elektřinu do úrovně 80 procent spotřeby v daném měsíci stanovené podle nejvyšší spotřeby v odpovídajícím měsíci za posledních pět let. U plynu se kromě domácností zastropování týká také firem s roční spotřebou do 4 200 MWh a platí i pro teplárny. Vláda v návaznosti na rozhodnutí EU připravuje opatření rovněž pro velké podniky.

Přečtěte si: Zastropování cen elektřiny a plynu. Kolik ušetříte?



Jak zákazník zjistí zastropování cen na faktuře za energie?

Zákazník bude žádán o platbu za silovou elektřinu, případně dodávku plynu, maximálně do úrovně cenového stropu. Pokud je cena jeho produktu vyšší než maximálně stanovená cena, stát tento rozdíl dodavateli na žádost dorovná. Ve vyúčtování zákazník uvidí za období, kdy bude nařízení o zastropování cen v platnosti (1. 1. – 31. 12. 2023), v kolonce cen za silovou elektřinu/ odběr plynu částku 5 000 kč/MWh bez DPH resp. 2 500 kč/MWh bez DPH.

Nepřehlédněte: Obavy před topnou sezónou. Jak můžeme šetřit?

Co znamená zastropování cen pro klienty, kteří mají nižší ceny než 6 korun za elektřinu a 3 koruny za plyn (bez distribuce atd.)?

Zákazníků, kteří ceny za silovou elektřinu, resp. za odběr plynu mají zafixované pod úrovní cenového stropu se zastropování nedotkne. Začne se jich týkat až v okamžiku, kdy se jim po uplynutí doby fixace změní cena produktu nad hladinu cenového stropu, bude-li toto nařízení v té době stále ještě v platnosti.

Pro info: Jaká je průměrná spotřeba elektřiny v domácnosti?

Zohlední se zastropování již na zálohách za energie?

Už od listopadu dodavatelé nastaví zálohy tak, aby zohlednily jak ceny z roku 2022, tak zastropování pro rok 2023. Pokud má zákazník v listopadu cenu např. 7 000 korun bez DPH za MWh silové elektřiny, zúčtovací období od listopadu 2022 do října 2023 a díky cenovému stropu bude mít od ledna cenu 5 000 korun bez DPH za MWh silové elektřiny, zálohy mu budou stanoveny ve stejné výši pro každý měsíc a bude v nich rozpočítána vyšší cena z listopadu a prosince 2022 i nižší cena z ledna až října roku 2023. Snížení záloh se bude týkat spíše nových zákazníků, kteří přicházejí na produkty s cenou nad cenovým stropem. Stávající zákazníci sice mohou mít cenu produktu vyšší než cenový strop, ale zálohy na tuto cenu ještě neměli nastaveny. Výše záloh se stanovuje podle předchozí spotřeby v ročním vyúčtování. Cenový strop tak obecně není prostředkem pro snížení záloh, ale spíše pro možnost nezvyšovat je tolik, jak by bylo nutné bez existence cenového stropu.

Měli byste vědět: Kdy vám může dodavatele elektřiny zdražit? Lze to bez vašeho souhlasu?

Obdrželi již dodavatelé elektřiny pokyny, jakým způsobem bude stát dorovnávat tržní ceny a panuje shoda na "přiměřené marži" pro dodavatele?

Detailní model zatím nebyl představen, takže nedošlo ani k jeho připomínkování. Kompenzační mechanismus známe zatím jen v základních konturách. Kompenzační mechanismus pro dorovnání rozdílu mezi tržní cenou, za kterou dodavatelé energie nakupují, a zastropovanou cenou, za níž elektřinu a plyn poskytují koncovým zákazníkům, bude nastaven jako dotace pro dodavatele. Ti pro své zákazníky nakupují komoditu dopředu a postupně. Rostoucí ceny na velkoobchodních trzích postupně promítají do ceníků svých produktů a zvyšují ceny pro koncové zákazníky z řad domácností a firem.

Vývoj cen energií na velkoobchodních trzích zvedá ceny pro koncové zákazníky na neúnosnou úroveň. Proto se vláda rozhodla vyhlásit maximální ceny, za něž dodavatelé mohou elektřinu a plyn prodávat, takzvaný cenový strop. Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou navýšený o přiměřenou, přesně definovanou marži dodavatelům dorovná český stát.

Modelový příklad:

• cena, za kterou dodavatel nakoupil elektřinu: 250 EUR/MWh (6 250 Kč)

• ostatní náklady včetně marže stanovené kompenzačním mechanismem: 500 Kč/MWh

• součet nákladů: 6 750 Kč/MWh

• cenový strop pro koncové zákazníky podle nařízení vlády: 5 000 Kč/MWh silové elektřiny

• dotace pro dodavatele: 1 750 Kč /MWh silové elektřiny

Jedná se o zjednodušený příklad, kompenzační mechanismus řeší i další detaily. Jeho konkrétní podmínky budou schváleny vládou v průběhu měsíce listopadu, ale spolehlivě ošetřuje, aby dodavatelé nezvyšovali koncové ceny pro zákazníky s vidinou vyšší kompenzace. Proto kompenzační mechanismus bude zohledňovat skutečné náklady, a nikoliv pouze dodavatelský ceník.