Jan Strmiska | 10. 8. 2020

Existuje čistá energie? A čím se liší od zelené, obnovitelné nebo duhové? Aneb jak zmást eko-fanoušky

Stavíte si dům a chcete být úplný ekologický Mirek Dušín. Jak se ale vyznat v pojmech?

Některé ekologické pojmy jsou více zavádějící než jiné. A tak proto, když si například vybíráte nové technologie do bytu nebo rekonstruujete dům, ptejte se vždy nejdřív, co přesně tím slovem dodavatel myslí, nebo jestli vás chce jen ohromit. Protože pokud sám neví, nohy na ramena. Jde jen o vaše peníze.



Obnovitelná energie

To je energie z obnovitelných zdrojů. Tedy z těch, které se přirozeně samy obnovují. A počítáme to v lidském měřítku. Protože ropa by se za miliony let z usazeného mořského planktonu vytvořila také. Ze suchozemských rostlin by zase časem vzniklo uhlí.

Takže do obnovitelných zdrojů patří vítr, voda, slunce, geotermální energie, ale i biopaliva.

Nepatří tam jaderná energie ani zemní plyn, ale bioplyn ano.



Zelená energie

V podstatě synonymum pro energii z obnovitelných zdrojů. Jenže tento pojem je tak abstraktní a marketingem používán tak kreativně, že také nemusí znamenat v podstatě nic. Tady je rozhodně prostor pro podfuky.



Udržitelná energie

Tohle už je trochu matoucí. Tímto pojmem se myslí co nejšetrnější způsob získávání energie a současně i jeho co nejúspornější spotřebovávání.

Tento pojem je tedy vlastně nadřazený těm předchozím. A už se pak dá jen diskutovat o tom, jestli stavby obrovských vodních elektráren jsou udržitelné, jestli je kácení lesů pro biopaliva opravdu udržitelný přístup a co tedy s těmi atomovkami. Dokonce do toho patří i sociokulturní kritéria, jako dodávky energie fungující jako prevence válek atd.



Pozor: kritéria plně udržitelné energie dnes nesplňují žádné zdroje energie. Takže je to jen o tom, co se nejvíc přibližuje k ideálu. Co je nejmenší zlo, nebo chcete-li největší dobro.



Čistá energie

Stejně jako zelená energie dnes opět dost vyprázdněný pojem, který nelze definovat. Logicky znamená energii, která vzniká bez emisí. Jenže to fakticky není možné. Každá naše činnost vyvíjí nějaké odpadní produkty. Takže opět je to jen o míře toho, jak moc se blížíme k ideálu.

Moderní přístup je ten, že se za čistou bere ta, která nevytváří exhalace v době výroby. Takže například jaderná energetika je nejčistší možná. Produkuje jen vodní páru. Jenže neměla by se do toho počítat i samotná stavba elektrárny? Jenže potom kritériím čisté energie nevyhovují ani na těžbu drahých kovů extrémně náročné solární panely a stejně tak obří stometrové kompozitové vrtule větrných elektráren, které jsou v podstatě nezničitelné. Po ukončení životnosti se tak někdy jen zakopávají do země, protože je neumíme zrecyklovat. Nejelegantnějším způsobem jejich „recyklace“ je tak zatím to, že se darují do zemí třetího světa. Je tohle opravdu čistá energie? Babo raď!



Duhová energie

Toto byla marketingová značka společnosti ČEZ, která se tak od roku 2001 snažila prodávat své ekologické a sociálně přátelské produkty. Dokonce kvůli tomu založili i stejnojmennou nadaci. Pojem bohužel opět technicky moc neznamenal, ekologické organizace ČEZ napadly s tím, že jde vlastně o špinavou energii pocházející z ledasčeho, včetně uhlí. Společnost ČEZ do marketingu své značky nalila stovky milionů korun a nakonec ji zrušila a jednotlivé produkty rozpustila do své běžné nabídky.



Takže až vám příště někdo bude tvrdit něco o bohulibém zdroji energie, chtějte nejdřív, ať definuje fakta.