Jan Strmiska | 19. 1. 2021

Končí svět, kde se dá spolehnout na dodávky elektřiny?

Můžou za to Rumuni, nebo ekologie? Co odhalil největší bezpečnostní incident v energetice za posledních 14 let. Zasáhl i Českou republiku a možná o tom ani nevíte.

Byl to největší bezpečnostní incident v energetice za posledních 14 let a následná drastická opatření třeba Francie zažila naposledy před 60 lety. Lednový pokles stability sítě v celé Evropě ukázal rizika, do kterých se řítíme. Budeme proklínat obnovitelné zdroje, nebo je to prostě jen součást pokroku?

Stalo se to 8. ledna. Zavírání firem ve Francii, omezování provozu továren i velká část Rumunska hodinu bez proudu. Nejvýznamnější průšvih v evropské přenosové soustavě za 14 let. Zatím je to jen takové lehké zachvění, malé dočasné přerušení, které se společnými silami distributorů rychle zvládlo, ale na tohle dosud Evropa nebyla zvyklá. Co přijde příště? A proč se to děje?

Může být výpadek elektřiny katastrofa?

Existují samozřejmě ty nejšílenější scénáře. Myšlenku nečekaného blackoutu, tedy naprostého přerušení dodávek elektřiny, skvěle zpracoval Ondřej Neff ve svém románu Tma. Neffova vize je o krok dále než jen pouhé vypnutí elektráren. Je to tak důkladný stop, že v jeho příběhu přestane fungovat elektřina úplně. Celý fyzikální princip. Dokonce to celé dává i nějaký smysl. Ale hlavně vidíme v přímém přenosu rozpad civilizace v řádu dnů. Od prvního zastavení tramvaje, kdy ještě nikdo nic netuší, přes paneláky měnící se v prvobytně pospolnou společnost až po divoké kmeny sousedů bojující o přístup k vodě.

Tohle nás ale přece nečeká

Přesně tohle sice ne, ale stačí několikadenní „obyčejný“ výpadek a může jít úplně stejně o život. Proto jsou tak populární hnutí jako preppeři – lidé, kteří chtějí být soběstační a připraveni i na nečekané události. Hodně tomu fandí i známý geolog Václav Cílek, který ve svých rozhovorech často varuje, že se naše společnost začíná stávat stále nestabilnější. Klimaticky, ekonomicky i sociálně.

Mohou teď být ale běžné několikadenní výpadky jako v USA?

Záleží na tom, jak rychle a uváženě přejdeme na takzvané obnovitelné zdroje. Klimatické cíle států jsou obrovsky ambiciózní a díky nástupu Bidena se k tomuto trendu přidávají i USA. Problém obnovitelných zdrojů je v tom, že jsou extrémně nestabilní v závislosti na přírodních podmínkách. Chybí tam ten ochranný polštář, který funguje, pokud těžíte fosilní paliva. Ona energie z uhlí a ropy je v podstatě jen sluneční energie, jen nashromážděná do zásoby. A my bereme ze zásobníku. A pokud chceme používat přímo slunce, potřebujeme nějakou formu baterií nebo kombinovat víc zdrojů. Když ale použijeme několik různých nestabilních zdrojů, čas od času se jejich amplitudy odečtou a budeme KRÁTKODOBĚ na suchu.

Dispečink ČEPS, zajišťuje provoz celé naší elektroenergetické přenosové soustavy.
Hlavní dispečink státní společnosti ČEPS, která zajišťuje provoz celé naší elektroenergetické přenosové soustavy. Tady se rozhoduje o tom, kudy poteče veškerá elektřina v/z ČR.
ČEPS

Nejde to vyrovnávat jádrem?

Jistě, jde to vyrovnávat, ale jen pokud počítáte jádro/plyn/vodík atd. za ekologické zdroje. Jestli se těchto tradičních zdrojů zbavíme rychle a bez náhrady (jak o to usiluje třeba Německo), musíme se smířit s tím, že čas od času bude problém.

Ale ty výpadky jsou přece směšně malé

Jistě, laikům to přijde legrační a jako že o nic nejde. Na konci řetězce se ale problémy násobí jako mávnutí pověstných křídel. Nefunguje to tak, že chvíli zablikají žárovky a jedeme dál. Pojďme si rozebrat, co se v lednu v Evropě stalo.

Můžou za ten výpadek Rumuni?

Úplně přesný startovací spouštěč se ještě bude nějakou dobu hledat, ale jasné, že to začalo v pátek 8. ledna ve 14:05 v Rumunsku. Nikdo ještě neví, co se tam stalo, ale 1,5 hodiny nefungoval proud v celé Transylvánii (sdělil operátor rumunské přenosové soustavy, společnost Transelectrica). Napětí kleslo na 90 voltů a v domácnostech a na ulicích žárovky zhasínaly a rozsvěcovaly se. Stejně tak i všechna zařízení, která se postupně zapínala a vypínala. Uvízlí lidé ve výtahu, nefungující semafory a závory... zatím nic strašného, jen takový veselý horor. Horší už byl hnědočervený mrak způsobený odstavením závodu Azomureș na výrobu kyseliny dusičné.

Možná bychom se mohli Rumunům škodolibě ušklíbat, že je to proto, že od nich odešel náš ČEZ, jenže ono se to kaskádovitě šířilo dál. Rumunská energetická přenosová síť je připojena k evropské prostřednictvím maďarské sítě. A poruchy na straně Chorvatska, Srbska a Rumunska způsobily, že byl celý Balkán automatizovanými systémy a společnou strategií provozovatelů kontinentální evropské přenosové soustavy odpojen (rozdělila se takzvaná synchronní zóna), aby se nestrhl i zbytek Evropy.

Mapa první fáze oddělení přenosových soustav 8. ledna 2020.
První fáze oddělení přenosových soustav 8. ledna. Vzápětí se lavina šířila dál a musely být dočasně rozpojeny i další oblasti a státy.
Kalkulator.cz / ENTSOE

Jak se projevuje takový výpadek?

V tomto případě šlo o dočasný pokles frekvence přibližně o 250 mHz. To, čeho se vaše žárovka ani nevšimne, znamená obrovskou chybějící energii v celé soustavě. Ve Francii nejdřív vyzvali obyvatele, aby vypnuli všechny postradatelné elektrické spotřebiče a topení, na což samozřejmě nikdo nereagoval :-), takže museli podle místního provozovatele přenosové soustavy, společnosti RTE, dokonce odpojovat průmyslové podniky. Podobně dopadli velcí zákazníci v Itálii. Francouzi museli také snížit síťové napětí o cca 5 %. Tak drastická opatření zažila Francie naposledy před 60 lety. Pokrok nevede vždy jen dopředu.

To nepomohli sousedi?

Tady to začíná být zajímavé. Francouzi požádali o pomoc Německo, ale to nemělo z čeho brát. Zrovna ten den totiž ovlivňovala počasí nad kontinentem výrazná tlaková výše, takže bylo v podstatě bezvětří. Takže celá armáda větrných elektráren, na které teď náš soused staví budoucnost, dávala výkon nula. A shodou okolností to nevytrhly ani solární parky, protože bylo zrovna zataženo.

Proč byl takový problém zrovna ve Francii?

Za tím je to, že si Francouzi nebyli jistí s daty zpřísnění protikoronových opatření (připomíná vám to něco?), a tak měli zrovna odpojené své jaderné elektrárny. Proud do přenosové soustavy dodávalo jen 13 z 56 jaderných bloků. Macronova vláda navíc i oproti varováním odborníků nařídila odpojení dalších dvou bloků jaderné elektrárny Fessenheim, a tak už den před výpadkem byla Francie v situaci, že musela elektřinu masivně a draho nakupovat ze zahraničí. To stabilitě nasvědčí.

Rychle nahodit výkon, nebo bude blackout

Takže zpátky k výpadku. Po celé Evropě včetně České republiky se spustily automatizované i manuální systémy, kterými se doháněl výkon. V našich elektrárnách se podle prohlášení ČEPS, což je náš provozovatel přenosové soustavy, prostě „automaticky šláplo na plyn“. Směnový inženýr Milan Prokop z elektrárny Chvaletice říká: „U nás jsme například přidávali na všech výrobních blocích asi deset megawattů a podobně to měly i Počerady.“

A stejně tak u nás posilovaly i obě naše jaderné elektrárny. Podle svých inženýrů provedly přes tři desítky úkonů a manipulací, včetně přechodů do ostrovních režimů, aby pomohly situaci řešit. Pokud bychom ale neměli tuto klasiku, jak by se situace vyvíjela dál?

Kdo za ten výpadek tedy může ve skutečnosti?

Rumunsko bylo jen spouštěč. Podle ředitele vídeňské energetické společnosti Wien Energie je hlavní příčinou rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Výroba energie bude stále závislejší na kolísání slunce a větru. Zatím jsme jen na začátku ekologické změny, ale už teď se počet takzvaných nouzových zásahů kvůli stabilizaci sítě a zabránění blackoutům za poslední roky zvýšil více než desetinásobně

Co s tím mám dělat?

Nechceme vás strašit, zatím se nic vážného neděje, ale jak je vidět, situace se může změnit ve vteřině. A pokud na to nebudeme připraveni, přijde Tma. Takže diverzifikujte své zdroje, nakupte soláry i dřevo, zabalte si svůj balíček poslední záchrany podle rad prepperů. Lepší být připraven než překvapen. A taky si rozmyslete, koho budete volit. Jestli politiky, kteří mají opravdovou koncepci, jak se přeměnit na novou ekonomiku, včetně páteřních sítí a souvislostí. A nebo jestli budete volit ty, co chtějí jen utrácet za nové ekologické hračky.

O nás: Kalkulátor.cz srovnává ceny elektřiny a plynu a pojištění. Je to první projekt podobného typu v ČR, který je opravdu fér. Chceme s ním energošmejdy konečně zatlačit do kouta. Na Kalkulátoru všechny výpočty fungují okamžitě, celé a bez otravných telefonátů.

Můžete tak teď na energiích ušetřit tisíce korun ročně. Naše výpočty zahrnují všechny aktuálně dostupné tarify energií na trhu a u vybraných dodavatelů energií jsme schopni zajistit plynulý přechod bez jakékoli vaší námahy. Neplatíte nic navíc, k ničemu se u nás nezavazujete, peníze na náš provoz získáváme jinak. Smlouvu máte přímo s dodavatelem energie jakého si vyberete. Spočítejte si svou slevu ihned v našem kalkulátoru energií.

Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Více informací