Občas si lidé pletou dva druhy pojištění- domácnosti a nemovitosti. Pokud jde o pojištění nemovitosti, to kryje škody pouze způsobené na samotné nemovitosti- tedy zdi, podlahu, stropy, zárubně a tak dále. Tedy věci, které jsou v domácnosti napevno přidělané.
Pojištění domácnosti oproti tomu kryje vybavení. Tedy naopak věci, co nejsou natvrdo přimontované, jako je pohovka, závěsy nebo televize.
Pozor však na výjimky. Jsou totiž pojišťovny, které například podlahu zařazují do pojištění domácnosti a naopak některé mobilní předměty naopak do pojištění nemovitosti. U předmětů, kde je třeba si dávat pozor, kam vlastně spadají, se jedná například o kuchyňské linky, vestavné spotřebiče a nábytek nebo různé závěsné skříňky.
Můžu si pojistit i vybavení v garáži nebo kůlně?
Můžu pojistit rozestavěnou nemovitost?
Co kryje a nekryje povinné ručení?

Za distribuci plynu bychom si podle návrhu ERÚ měli od ledna 2027 připlatit ve všech sledovaných spotřebních pásmech. Rozdíly mezi jednotlivými územími jsou ale výrazné. Domácnosti se spotřebou 20 MWh ročně vychází zvýšení regulovaných plateb přibližně na 186 Kč u Gas Distribution, 445 Kč u GasNet a 648 Kč u Pražské plynárenské Distribuce. Všechny částky jsou včetně DPH.

Každý rok se na přelomu října a listopadu opakuje stejná věc. Energetický regulační úřad zveřejní návrh regulovaných cen elektřiny a domácnosti začnou počítat, o kolik si od ledna připlatí. Jenže jedno číslo pro všechny neplatí. Rozhoduje distribuční území, sazba, velikost jističe i to, kolik elektřiny spotřebujeme v nízkém tarifu.

Vláda schválila novelu energetického zákona, která upravuje podmínky pro zastropování cen energií. Zatím se nejedná o samotnou regulaci, ale spíš o možnost rychle zasáhnout. Pokud by došlo k prudkému zdražení, vláda by mohla zastropovat nejen koncové ceny energií, ale prostřednictvím daní také nadměrné příjmy jejich výrobců.