Emisní povolenky na plyn

Co je emisní povolenka?

Emisní povolenka slouží jako oprávnění k vypuštění jedné tuny oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů do ovzduší. Je to poplatek (nebo chcete-li daň), který výrazně prodražuje vypouštění škodlivin do ovzduší. Nutí tak k přechodu na jiné, pro přírodu méně škodlivé možnosti. Třeba na topení elektřinou a ne plynem a nebo uhlím.

Proč potřebujeme emisní povolenky?

Země se rychlým tempem otepluje a velkou měrou k tomu přispívají právě skleníkové plyny vypouštěné do ovzduší. Nejznámějším z nich je oxid uhličitý, ale patří sem i některé další, které mají vliv na změnu klimatu:

Zatímco fluorované skleníkové plyny jsou vytvořené přímo člověkem, oxid uhličitý, metan nebo oxidu dusný se v atmosféře běžně vyskytují. Lidská činnost ovšem vede k jejich hromadění a také nadměrné produkci. Tato plyny pak způsobují, že sluneční teplo sálající ze zemského povrchu nemůže pokračovat dál do vesmíru a zůstává zachycené v atmosféře. To je takzvaný skleníkový efekt, který vede k ohřívání planety. Evropská unie se tak zavázala, že:

Jedním z nástrojů, které k tak velkému snížení emisí využívá, jsou právě emisní povolenky. „Peníze, které se na povolenkách vyberou, se potom primárně investují do obnovitelných zdrojů, filtračních systémů a dalších ekologických opatření,“ vysvětluje Lukáš Kaňok.

Kdo musí nakupovat emisní povolenky?

Dnes jsou to nejen výrobci elektřiny, ale také společnosti zajišťující leteckou nebo námořní přepravu a dále velké průmyslové podniky, které při své výrobě spalují fosilní paliva.

Princip je takový, že průběžně klesá celkové množství vydaných povolenek a spolu s tím přirozeně roste jejich cena. To má motivovat podniky k zavádění úsporných opatření a přechodu na udržitelné alternativy. Dosáhnou tak menšího množství emisí, pro které si budou kupovat méně povolenek, a tak ušetří. Za překročení povolených limitů potom hrozí obrovské pokuty, které by měly odradit od nekalého jednání, proto někdy bývají až likvidační.

Emisní povolenky pro domácnosti

Od roku 2027 začne platit emisní systém ETS2, který doplní stávající systém ETS1. Jedno číslo v názvu tentokrát znamená poměrně velké změny. Zatímco „jednička“ se věnuje hlavně vzniku škodlivých látek při výrobě elektřiny a dopadá tak hlavně na plynové a uhelné elektrárny, „dvojka“ už si posvítí i na vznik škodlivých látek při spotřebovávání plynu, uhlí, benzínu nebo nafty. Nejvíc tak dopadne právě na běžné domácnosti.

Jsou dvě cesty, jak zajistit povolenky pro domácnosti. První možností je udělat tržiště, kde by si každá domácnost nakupovala povolenky sama podle své spotřeby. To naštěstí nikdo v EU nechce a povinnost nákupu povolenek bude na dodavatelích. A i když ještě nejsou dokončeny všechny potřebné mechanismy, už dnes je jasné, že dodavatelé tento nákup promítnou do prodejní ceny, která přirozeně poroste.

Kolik stojí emisní povolenka?

Dříve byly emisní povolenky přidělovány, dnes se obchodují na burze, což přirozeně způsobuje cenové výkyvy.

*Zdroj: tradingeconomics.com

„Emisní povolenky se obchodují na burze, což je z hlediska ceny velký problém. Trochu se nám to vymklo z rukou, povolenky jsou drahé. To má potom velké dopady na cenu elektřiny pro koncového zákazníka,“ vysvětluje Lukáš Kaňok.

„Nové povolenky by se zase měly obchodovat na burze, jen budou oddělené od ETS1. To je dobrá zpráva, protože jinak by jejich cena automaticky vylétla nahoru. Už teď se ale ukazuje, že to pro nás i tak bude velmi drahé,“ pokračuje Kaňok.

Cena emisní povolenky pro domácnost

Cenu emisní povolenky určí nabídka a poptávka, protože i v tomto případě se bude nakupovat na burze. Čím více povolenek budeme mít, tím nižší bude jejich cena. Naopak pokud bude po povolenkách větší poptávka nebo EU sníží jejich počet v oběhu, cena na burze poroste.

Evropská unie sice avizovala, že cena jedné emisní povolenky nepřekročí hranici 45 eur, realita ovšem vypadá trochu jinak. S povolenkami v rámci ETS2 začala letos v květnu jako první obchodovat globální komoditní burza ICE. Ceny tam bleskově vylétly a zastavily se na 81 eurech, což přirozeně vzbudilo velké obavy. Pro obchodníky by to znamenalo zaplatit přes 2.000 Kč za každou emisní povolenku – a to by se do cen plynu, uhlí i pohonných paliv promítlo poměrně zásadně.

Evropská energetická burza EEX se sídlem v německém Lipsku, kde draží své emisní povolenky státy Evropské unie, zahájení obchodu s povolenkami v systému ETS2 plánuje až na začátek července. Tam se teprve ukáže, co nás čeká. Z Evropské unie tedy zaznívá, že pokud cena povolenky překročí hranici 45 eur, uvolní se takové množství povolenek, aby cena zase klesla. Už ze samotného principu, proč emisní povolenky vznikly a jaký je jejich účel, ale není možné navyšovat jejich množství donekonečna a ani trvale.

Co to bude znamenat pro domácnosti?

Zatím můžeme cenu povolenek a výsledný dopad na domácnosti jen odhadovat, nicméně data burzy ICE nám ukazují, že levné to s největší pravděpodobností nebude. Existuje několik kalkulaček, kde si lidé mohou spočítat dopady emisních povolenek.

„Všechny kalkulačky ovšem pracují s maximální cenou 70 eur za emisní povolenku, protože ještě před pár měsíci nikdo nepočítal s tím, že by je aukce mohla vyhnat tak vysoko,“ upřesňuje Lukáš Kaňok.

Jak by zdražení při ceně 70 eur za povolenku vypadalo v praxi?

Zdroj: Faktaoklimatu.cz

„Největší dopady budou mít povolenky na cenu uhlí, protože to je z hlediska udržitelnosti vůbec nejhorší. Pokud se cena povolenky zastaví na 70 eurech, uhlí zdraží o téměř 75 %. Takže ten, kdo dnes za uhlí platí 40.000 Kč ročně, by si po roce 2027 připlatil dalších 30.000 Kč,“ varuje Kaňok a pokračuje: „U plynu by to pak znamenalo necelých 24 %. Bavíme se tedy o ceně komodity, kterou platíme dodavateli, na distribuční poplatky to nebude mít žádný vliv.“

Samozřejmě čím levnější emisní povolenka bude, tím méně si připlatíme. Nicméně i v případě 45 eur, se kterými EU počítá jako se stropem, by se ceny poměrně výrazně zvyšovaly.

„To bohužel může znamenat finanční problémy především pro nízkopříjmové domácnosti. Protože to jsou právě ty, které nemají dostatek prostředků na zateplení domu ani na výměnu drahého neefektivního vytápění za tepelná čerpadla nebo jiné zdroje, které emisními povolenkami zatížené nebudou,“ zmiňuje Kaňok.

Co dělat, aby zdražení nebylo tak dramatické?

Cenu emisní povolenky neovlivníme, přesto lze udělat několik důležitých opatření.

„Je možné využít dotace na výměnu oken, střechy nebo zateplení domu. To bych určitě doporučil každému. Kromě toho bych pak využil dotaci i na výměnu starého kotle, zvlášť pokud je na uhlí,“ jmenuje Kaňok.

Dotační programy dnes umožňují výplatu peněz předem. To znamená, že člověk nemusí nejdřív šetřit a až pak žádat o dotaci, ale může zažádat hned. Evropská unie pak podle svých prohlášení počítá se vznikem takzvaného Sociálního klimatického fondu. Ten by měl část výnosů z prodeje povolenek prostřednictvím členských států přímo poskytnout zranitelnějším domácnostem a přispět jim na investice do úsporných opatření. Bližší detaily ale zatím neznáme a fond určitě nebude fungovat hned od začátku, když přijde zdražení.

„Důležité především je obrátit se na specialistu, který to celé spočítá. Možná z toho nakonec vyjde, že i čerpání půjčky bude pro domácnost výhodnější než topení uhlím zatíženým emisní povolenkou,“ uzavírá Kaňok.

Schváleno: Lukáš Kaňok, ředitel sekce Energie a Finance, Energetický specialista a konzultant