Emisní povolenky na plyn

Rok 2028 přinese nový systém emisních povolenek ETS2. Ten přímo zasáhne domácnosti, které topí plynem nebo uhlím, a také všechny řidiče, kteří do svých aut tankují benzín nebo naftu. Jak moc se to promítne do ceny komodit a proč vůbec emisní povolenky potřebujeme? A co s tím můžeme dělat?

Ve srovnání najdete 611 nabídek 108 dodavatelů elektřiny a plynu

E.ONČEZInnogyPRECentropolMND

+ 102 dalších

Na čem chcete ušetřit?


Máte po ruce svoje poslední vyúčtování?


Vaše data jsou u nás v bezpečí.

Ve srovnání najdete 611 nabídek 108 dodavatelů elektřiny a plynu

E.ONČEZInnogyPRECentropolMND

+ 102 dalších

Rok 2028 přinese nový systém emisních povolenek ETS2. Ten přímo zasáhne domácnosti, které topí plynem nebo uhlím, a také všechny řidiče, kteří do svých aut tankují benzín nebo naftu. Jak moc se to promítne do ceny komodit a proč vůbec emisní povolenky potřebujeme? A co s tím můžeme dělat?

Co je emisní povolenka?

Emisní povolenka slouží jako oprávnění k vypuštění jedné tuny oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů do ovzduší. Je to poplatek (nebo chcete-li daň), který výrazně prodražuje vypouštění škodlivin do ovzduší. Nutí tak k přechodu na jiné, pro přírodu méně škodlivé možnosti. Třeba na topení elektřinou a ne plynem či uhlím a nebo ke snižování spotřeby.

Proč potřebujeme emisní povolenky?

Země se rychlým tempem otepluje a velkou měrou k tomu přispívají právě skleníkové plyny vypouštěné do ovzduší. Nejznámějším z nich je oxid uhličitý, ale patří sem i některé další, které mají vliv na změnu klimatu:

metan
oxid dusný,
fluorované skleníkové plyny (fluorované uhlovodíky, perfluorované uhlovodíky, hexafluorid síry a trifluorid dusíku).

Zatímco fluorované skleníkové plyny jsou vytvořené přímo člověkem, oxid uhličitý, metan nebo oxidu dusný se v atmosféře běžně vyskytují. Lidská činnost ovšem vede k jejich hromadění a také nadměrné produkci. Tyto plyny pak způsobují, že sluneční teplo sálající ze zemského povrchu nemůže pokračovat dál do vesmíru a zůstává zachycené v atmosféře. To je takzvaný skleníkový efekt, který vede k ohřívání planety. Evropská unie se tak zavázala, že:

do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 55 % (v porovnání s rokem 1990),
do roku 2050 dosáhne uhlíkové neutrality (to znamená, že bude pomocí různých opatření odebírat z ovzduší stejné množství skleníkových plynů, jaké svou činností produkuje).
Jedním z nástrojů, které k tak velkému snížení emisí využívá, jsou právě emisní povolenky. „Peníze, které se na povolenkách vyberou, se potom primárně investují do obnovitelných zdrojů, filtračních systémů a dalších ekologických opatření,“ vysvětluje Lukáš Kaňok.

Kdo musí nakupovat emisní povolenky?

Dnes jsou to nejen výrobci elektřiny, ale také společnosti zajišťující leteckou nebo námořní přepravu a dále velké průmyslové podniky, které při své výrobě spalují fosilní paliva.

Princip je takový, že průběžně klesá celkové množství vydaných povolenek a spolu s tím přirozeně roste jejich cena, za kterou je podniky musí kupovat. To je má motivovat k zavádění úsporných opatření a přechodu na udržitelné alternativy. Dosáhnou tak menšího množství emisí, pro které si budou kupovat méně povolenek, a tak ušetří. Za překročení povolených limitů potom hrozí obrovské pokuty, které by měly odradit od nekalého jednání, proto někdy bývají až likvidační.

Emisní povolenky pro domácnosti

Od roku 2027 začne platit emisní systém ETS2, který doplní stávající systém ETS1. Jedno číslo v názvu tentokrát znamená poměrně velké změny. Zatímco „jednička“ se věnuje hlavně vzniku škodlivých látek při výrobě elektřiny a dopadá tak hlavně na plynové a uhelné elektrárny, „dvojka“ už si posvítí i na vznik škodlivých látek při spotřebovávání plynu, uhlí, benzínu nebo nafty. Nejvíc tak dopadne právě na běžné domácnosti.

ETS1

ETS2

Elektrárny a teplárny s tepelným příkonem nad 20 MW

Dodavatelé zemního plynu

Ropné rafinerie

Dodavatelé uhlí

Železárny a ocelárny

Dodavatelé nafty a benzínu

Koksovny

Menší průmyslové podniky

Cementárny



Letecké společnosti



Společnosti zajišťující námořní přepravu



Výrobci celulózy a papíru



Společnosti působící ve sklokeramickém a chemickém průmyslu



Jsou dvě cesty, jak zajistit povolenky pro domácnosti. První možností je udělat tržiště, kde by si každá domácnost nakupovala povolenky sama podle své spotřeby. To naštěstí nikdo v EU nechce a povinnost nákupu povolenek bude na dodavatelích. A i když ještě nejsou dokončeny všechny potřebné mechanismy, už dnes je jasné, že dodavatelé tento nákup budou muset promítnout do prodejní ceny, která tak přirozeně poroste.

Kolik stojí emisní povolenka?

Dříve byly emisní povolenky přidělovány, dnes se obchodují na burze, což přirozeně způsobuje cenové výkyvy.

*

Leden 2023

Červen 2023

Leden 2024

Červen 2024

Leden 2025

Červen 2025

Cena emisní povolenky v EUR (nejvyšší v daném měsíci)

97,3

96,7

78,7

71,6

83,9

75,6

Zdroj: tradingeconomics.com

*Zdroj: tradingeconomics.com

„Emisní povolenky se obchodují na burze, což je z hlediska ceny velký problém. Trochu se nám to vymklo z rukou, povolenky jsou drahé. To má potom velké dopady na cenu elektřiny pro koncového zákazníka,“ vysvětluje Lukáš Kaňok.
„Nové povolenky by se zase měly obchodovat na burze, jen budou oddělené od ETS1. To je dobrá zpráva, protože jinak by jejich cena automaticky vylétla nahoru. Už teď se ale ukazuje, že to pro nás i tak bude velmi drahé,“ pokračuje Kaňok.

Cena emisní povolenky pro domácnost

Cenu emisní povolenky určí nabídka a poptávka, protože i v tomto případě se bude nakupovat na burze. Čím více povolenek budeme mít, tím nižší bude jejich cena. Naopak pokud bude po povolenkách větší poptávka nebo EU sníží jejich počet v oběhu, cena na burze poroste.

Evropská unie sice avizovala, že cena jedné emisní povolenky nepřekročí hranici 45 eur, realita ovšem vypadá trochu jinak. S povolenkami v rámci ETS2 začala letos v květnu jako první obchodovat globální komoditní burza ICE. Ceny tam bleskově vylétly a zastavily se na 81 eurech, což přirozeně vzbudilo velké obavy. Pro obchodníky by to znamenalo zaplatit přes 2.000 Kč za každou emisní povolenku – a to by se do cen plynu, uhlí i pohonných paliv promítlo poměrně zásadně.

Evropská energetická burza EEX se sídlem v německém Lipsku, kde draží své emisní povolenky státy Evropské unie, zahájení obchodu s povolenkami v systému ETS2 plánovala až na začátek července 2026. Tam se mělo teprve ukázat, co nás čeká. Nakonec se podařilo domluvit odložení spuštění povolenek až na začátek roku 2028 a tak máme trochu času navíc. Ten je ale nutné dobře využít.

Z Evropské unie zaznívá, že pokud cena povolenky překročí hranici 45 eur, uvolní se takové množství povolenek, aby cena zase klesla. Už ze samotného principu, proč emisní povolenky vznikly a jaký je jejich účel, ale není možné navyšovat jejich množství donekonečna a ani trvale. Proto bude rozumné připravit se nejen na spuštění, ale i na to, že povolenky budou dražší a dopady o to horší.

Co to bude znamenat pro domácnosti?

Zatím můžeme cenu povolenek a výsledný dopad na domácnosti jen odhadovat, nicméně data burzy ICE nám ukazují, že levné to s největší pravděpodobností nebude. Existuje několik kalkulaček, kde si lidé mohou spočítat dopady emisních povolenek.

„Všechny kalkulačky ovšem pracují s maximální cenou 70 eur za emisní povolenku, protože ještě před pár měsíci nikdo nepočítal s tím, že by je aukce mohla vyhnat tak vysoko,“ upřesňuje Lukáš Kaňok.

Jak by zdražení při ceně 70 eur za povolenku vypadalo v praxi?

Komodita

Nárůst ceny s emisní povolenkou za 45 eur

Nárůst ceny s emisní povolenkou za 70 eur

Uhlí

48 % (při ceně 680 Kč za 100 kg)

74,6 % (při ceně 680 Kč za 100 kg)

Plyn

15 % (při ceně 1.500 Kč za MWh)

23,3 % (při ceně 1.500 Kč za MWh)

Benzín

6,8 % (při ceně 40 Kč za litr)

10,5 % (při ceně 40 Kč za litr)

Nafta

7,3 % (při ceně 40 Kč za litr)

11,4 % (při ceně 40 Kč za litr)

Zdroj: Faktaoklimatu.cz

Zdroj: Faktaoklimatu.cz

„Největší dopady budou mít povolenky na cenu uhlí, protože to je z hlediska udržitelnosti vůbec nejhorší. Pokud se cena povolenky zastaví na 45 eurech, jak nyní slibuje EU, uhlí zdraží o téměř polovinu! Takže ten, kdo dnes za uhlí platí 40.000 Kč ročně, by si po roce 2027 připlatil dalších 20.000 Kč,“ varuje Kaňok a pokračuje: „U plynu by to pak znamenalo zdražení o 15 %. Bavíme se tedy o ceně komodity, kterou platíme dodavateli, na distribuční poplatky to nebude mít žádný vliv.“

EU počítá s ochranými mechanismy, díky kterým by se neměly ceny dostat výrazně nad 45 euro, nikdo ale už nemluví o tom, že by povolenky mohly být levnější.

„To bohužel může znamenat finanční problémy především pro nízkopříjmové domácnosti. Protože to jsou právě ty, které nemají dostatek prostředků na zateplení domu ani na výměnu drahého neefektivního vytápění za tepelná čerpadla nebo jiné zdroje, které emisními povolenkami zatížené nebudou,“ zmiňuje Kaňok.

Co dělat, aby zdražení nebylo tak dramatické?

Cenu emisní povolenky neovlivníme, přesto lze udělat několik důležitých opatření.

Srovnejte si ceny dodavatelů a fixujte nejvýhodnější cenu – zdražovat o cenu emisních povolenek budou pravděpodobně všichni, nicméně už dnes se ceny obchodníků liší klidně o 500 Kč na jedné MWh.
Snižte svou spotřebu – modernizujte svou domácnost a posviťte si na největší žrouty energií.
Využijte dotace na zateplení domu a výměnu oken, střechy nebo starého kotle.
„Je možné využít dotace na výměnu oken, střechy nebo zateplení domu. To bych určitě doporučil každému. Kromě toho bych pak využil dotaci i na výměnu starého kotle, zvlášť pokud je na uhlí,“ jmenuje Kaňok.

Dotační programy dnes umožňují výplatu peněz předem. To znamená, že člověk nemusí nejdřív šetřit a až pak žádat o dotaci, ale může zažádat hned. Evropská unie pak podle svých prohlášení počítá se vznikem takzvaného Sociálního klimatického fondu. Ten by měl část výnosů z prodeje povolenek prostřednictvím členských států přímo poskytnout zranitelnějším domácnostem a přispět jim na investice do úsporných opatření. Bližší detaily ale zatím neznáme a fond určitě nebude fungovat hned od začátku, když přijde zdražení.

„Důležité především je obrátit se na specialistu, který to celé spočítá. Možná z toho nakonec vyjde, že i čerpání půjčky bude pro domácnost výhodnější než topení uhlím zatíženým emisní povolenkou. Odkladem emisních povolenek jsme dostali rok navíc. To nám ale pomůže jen tehdy, pokud se nám za ten rok podaří snížit spotřebu těch energií, které budou emisními povolenkami zatíženy,“ uzavírá Kaňok.

Schváleno: Lukáš Kaňok, ředitel sekce Energie a Finance, Energetický specialista a konzultant

Přečtěte si více

Proč se vyplatí udělat s koncem roku samoodečet a ohlídat si spotřebu i zálohy na energie?

Proč se vyplatí udělat s koncem roku samoodečet a ohlídat si spotřebu i zálohy na energie?

Naše spotřeba se v čase vyvíjí – a každá domácnost to má trochu jinak. Někdo v létě nespotřebuje skoro nic, jiný ohřívá a čistí bazén, takže má větší spotřebu než na podzim. A pak tu je topná sezóna, kde spotřeba bývá největší. Ta letošní navíc začala dřív než loni, proto je dobré kouknout s blížícím se koncem roku na to, jak se spotřeba vyvíjí. Hned si povíme, proč je to tak důležité.

Přejít na detail článku
Distribuční poplatky v roce 2026: Co nás čeká a jak se vyhnout zdražení?

Distribuční poplatky v roce 2026: Co nás čeká a jak se vyhnout zdražení?

Energetický regulační úřad (ERÚ) představil první návrhy na zvýšení distribučních poplatků. Alespoň přibližně už tedy víme, co nás v příštím roce čeká. Regulovaná cena sice poroste, oproti roku 2024 ale skutečně jen nepatrně.

Přejít na detail článku
Zásobníky plynu v Česku: Jak to vypadá na začátku topné sezóny?

Zásobníky plynu v Česku: Jak to vypadá na začátku topné sezóny?

O plynových zásobnících se na jaře hodně mluvilo, a nebylo to nic veselého. Na přelomu března a dubna jsme měli v zásobnících nejméně plynu za poslední roky a kdyby zima trvala jen o chvíli déle, dost možná bychom je zcela vyčerpali. Zato teď to u nás vypadá o poznání optimističtěji – zásobníky máme naplněné lépe než většina evropských států.

Přejít na detail článku

Často se ptáte