Martin Thienel | 6. 10. 2026
Pojistná událost: Jak probíhá likvidace, co může pojišťovna požadovat a kdy už je za hranou svých pravomocí?
Ať už jde o autonehodu, vytopenou domácnost nebo třeba úraz, spolupráci s pojišťovnou se zpravidla nevyhnete. Jenže zatímco někdy se jedná o otázku dnů, jindy se likvidace a vyplacení pojistného plnění může táhnout celé měsíce. Kdy je to ještě v pořádku a jak poznat, že už si pojišťovna dává zbytečně načas?
Shrnout pomocí AITo nejdůležitější, co by vám nemělo utéct?
Co následuje po nahlášení pojistné události?
Škodu je třeba doložit, proto po vás pojišťovna bude chtít nejen záznam o nehodě nebo jiné škodě a fotodokumentaci, ale třeba i policejní protokol, lékařské zprávy nebo faktury. Relevantní je vše, co má se škodou přímou souvislost. Dodání podkladů proto nezdržujte, ani se jej nesnažte jakkoli obejít.
S trochou nadsázky by se dalo říct, že pojišťovna se řídí heslem „důvěřuj, ale prověřuj“. Někdy proto přizve vlastní technické znalce, kteří zkontrolují okolnosti i veškeré škody a vydají vlastní posudek. Opět se jedná o zákonný postup, který je v souladu se všemi pravidly. Pojišťovna chce mít zkrátka jistotu, že událost skutečně proběhla tak, jak jste ji popsali. V takovém případě je třeba umožnit znalci přístup k autu nebo jinému majetku, kterého se škody týkají.
Každé pojištění má své podmínky, které zahrnují také výši spoluúčasti. Někde se jedná o fixní částku, jinde o procenta z celkové výše škody. O tuto částku pojišťovna krátí každé pojistné plnění (platí to jak pro menší, tak i totální škody) – a má na to plné právo. Jen si ohlídejte, že výše spoluúčasti odpovídá podmínkám vaší smlouvy.
Do kdy musí proběhnout výplata pojistného plnění?
Šetření ani následné vyplácení pojistky se nemůže bezdůvodně táhnout dlouhé měsíce. Pojišťovna je vázaná zákonnými lhůtami. Posunout je lze pouze na základě objektivních důvodů.
Pojišťovna zahajuje šetření bez zbytečného odkladu, tedy hned po nahlášení pojistné události.
Základní lhůta pro ukončení šetření jsou tři měsíce.
Pokud je šetření složitější a základní lhůta nestačí, pojišťovna musí písemně sdělit důvody pro její prodloužení. Mezi legitimní důvody patří mimo jiné probíhající vyšetřování třetích stran (například Policie ČR nebo soudní řízení), čekání na lékařské posudky, ukončení léčby či znalecké posudky, a také chybějící nebo neúplná dokumentace od klienta.
Jestliže pojišťovna z výše uvedených důvodů nemůže ukončit šetření do tří měsíců, je po jejich uplynutí možné žádat o výplatu zálohy na plnění (samozřejmě jen tehdy, když už je průběh událostí jasný a jen se řeší výše škod).
Pokud došlo k ukončení šetření, peníze jsou splatné do 15 dnů.
Kdy a proč hrozí krácení pojistného plnění?
Dostat od pojišťovny méně peněz, než jaká byla skutečná výše škod, není zrovna příjemné, přesto ke krácení pojistného plnění může dojít. Kromě zmíněné spoluúčasti, která se vždy uplatňuje podle smluvních podmínek, existuje i pár dalších důvodů, kvůli kterým může pojišťovna vyplatit méně peněz, nebo dokonce pojistné plnění úplně odmítnout. Tady jsou ty nejčastější.
„Prohřešky“ vedoucí ke krácení či úplnému odmítnutí pojistného plnění se dělí do dvou kategorií. Zatímco u těch nejzávažnějších, jako jsou ujetí od nehody, maření policejního vyšetřování, řízení bez platného řidičského oprávnění nebo odmítnutí dechové zkoušky, dochází ke krácení automaticky, u jiných se musí dokazovat takzvaná příčinná souvislost. To znamená, že prohřešek musí přímo souviset se vznikem škody. Pokud autu sice chybí technická, ale nehoda vznikla nedáním přednosti, o příčinnou souvislost se nejedná. Pokud by ovšem selhaly brzdy, existuje přímá souvislost s nehodou, a tedy i důvod pro úpravu pojistného plnění.
Jak poznat, že pojišťovna překračuje hranice svých pravomocí?
Pojišťovna vždy musí uvést přesný důvod krácení. Pokud se například jedná o hrubou nedbalost, je třeba ji přesně definovat a prokázat přímou souvislost se vzniklou škodou. Kromě toho je nutné vysvětlit výpočet, jakým se došlo ke konkrétní částce pojistného plnění.
Samotná výše škody nemůže být důvodem k odmítnutí pojistného plnění. Vždy rozhodují podmínky, výše krytí a okolnosti vzniku škody. Pokud není zjištěno pochybení majitele a pojištění dané škody kryje, pojišťovna musí peníze vyplatit.
Pojišťovna může požadovat předložení všech dokumentů, které přímo souvisí se škodou. Tam to ovšem končí, opakované výzvy k doložení dalších dokumentů, které s aktuální událostí nemají nic společného, už jsou „za hranou“. Nemůže tak požadovat třeba kupní smlouvu na auto, fakturu za rok staré opravy nebo účtenky za vybavení domácnosti.
Pojišťovna musí dodržovat zákonem stanovené lhůty, případně mít pádný důvod pro jejich prodloužení.
Pojišťovna při svých odhadech vychází z reálných cen na trhu. Výše oprav se u aut odhadují podle ceníků autorizovaných servisů, u totální škody pak rozhoduje aktuální tržní cena vozu. Podobné je to i u dalšího majetku. Vždy máte právo na transparentní a reálné výpočty, s uměle nastavenou tabulkovou cenou se spokojit nemusíte.