Nákupní cena plynu pro dodavatele stoupla z červencových 36 EUR na přibližně 60 EUR za megawatthodinu, tedy téměř na dvojnásobek. Za tímto skokem stojí kombinace několika rizik. Evropské zásobníky byly na začátku září naplněny pouze z 65 %, což je nejslabší hodnota za posledních 15 let. Evropa tak vstupuje do topné sezóny s menší rezervou a trh velmi citlivě reaguje na jakékoliv zprávy o chladnějším počasí, problémech s LNG či odstávkách infrastruktury. Do cen se navíc promítá i chystaný konec dovozu ruského plynu v roce 2027.

Růst cen plynu se okamžitě přelévá do elektřiny, jejíž burzovní cenu v mnoha hodinách určují právě plynové elektrárny. Základní dodávka elektřiny pro rok 2027 se tak prodává přibližně za 3 460 Kč/MWh, což je asi o 40 % více než letošní průměr. Burzovní údaje se do ceníků pro domácnosti promítají postupně podle toho, jak jednotliví dodavatelé nakupují dopředu.

Tři možné scénáře pro rok 2027

Optimistický scénář: Horší už to nebude

V rámci optimistického scénáře můžeme předpokládat uklidnění geopolitické situace, obnovení dodávek LNG z Perského zálivu a relativně mírnou zimu. Evropě se podaří doplnit zásobníky a nové světové kapacity pro výrobu LNG zvýší nabídku.

Cena plynu pro rok 2027 by se v takovém případě mohla vrátit přibližně do pásma 45 až 60 eur za megawatthodinu. Elektřina by následovala plyn a ustoupila ze současných maxim.

Pro domácnosti by tento vývoj znamenal spíše stagnaci než výrazné zdražení. Dodavatelé, kteří nakupovali část energie dříve a levněji, by dokázali burzovní výkyv utlumit. Účty by však nemusely výrazně klesnout, protože úlevu na ceně komodity mohou částečně vyvážit investice do sítí a další regulované náklady.

Střední scénář: Ceny ještě porostou, ale ne dramaticky

Střední varianta počítá s tím, že napětí na trhu přetrvá, ale nedojde k úplnému přerušení klíčových dodávek. Zásobníky budou po zimě oslabené a Evropa bude muset za LNG nadále soutěžit s Asií.

Plyn by se mohl držet kolem 60 až 75 eur za megawatthodinu a elektřina přibližně v pásmu 140 až 170 eur. Dodavatelé by zvýšené nákupní náklady postupně promítali do nových ceníků a fixací.

Část domácností by změnu nepocítila okamžitě. Při skončení starších smluv by však zákazníci mohli narazit na nové nabídky dražší o jednotky až nižší desítky procent. Rozdíly mezi jednotlivými dodavateli by se pravděpodobně znovu zvětšily.

Pesimistický scénář: Návrat debaty o zastropování

Nejhorší varianta spojuje studenou zimu, další problémy s dodávkami LNG, nízký stav zásobníků a dlouhodobou geopolitickou eskalaci. Pokud by evropský plyn vystoupal nad 90 až 100 eur za megawatthodinu a elektřina se vrátila nad 190 či 200 eur, nové nabídky pro domácnosti i firmy by začaly být obtížně únosné.

V takové situaci by se znovu otevřela debata o státní pomoci. Nemusela by mít přesně stejnou podobu jako v roce 2023, kdy vláda zastropovala silovou elektřinu na 5 000 korun za MWh a plyn na 2 500 korun za MWh bez DPH a distribučních poplatků.

Ve hře by mohlo být cílenější zastropování, příspěvky pro ohrožené domácnosti nebo pomoc energeticky náročným podnikům. Plošný cenový strop by byl až krajním řešením, protože část nákladů pouze přesouvá ze spotřebitelů na státní rozpočet. Pokud by ale velkoobchodní ceny zůstaly dlouhodobě na extrémní úrovni, vláda by se zásahu pravděpodobně nevyhnula.

Co s tím? Fixovat, dokud je z čeho vybírat

Současné burzovní ceny varují před zdražením, v cenících dodavatelů se však tento růst ještě neprojevil naplno. Řada domácností si proto stále může zajistit elektřinu i plyn za podstatně příznivějších podmínek, než jaké by mohly přijít během roku 2027.

Pokud domácnost nechce každý rok řešit nové ceníky a podstupovat riziko dalšího růstu, dává smysl zvážit fixaci ceny na tři roky. Nejde o sázku na to, že dnešní nabídka představuje absolutní cenové minimum. Hlavním přínosem je jistota, že případné další zdražování plynu a elektřiny výrazně nenaruší rodinný rozpočet.

S rozhodnutím není vhodné čekat až na chvíli, kdy dodavatelé začnou své nabídky hromadně měnit. Nové ceníky obvykle reagují na burzovní vývoj se zpožděním. Jakmile se do nich současný růst plně promítne, výběr výhodných fixací se může rychle zúžit.

Doporučení je proto jednoduché: porovnejte si nynější nabídky a zvažte tříletou fixaci, dokud je čas a stále je z čeho vybírat. Ceny pro koncové zákazníky jsou ve srovnání s krizovými roky pořád velmi dobré. Před podpisem je pouze potřeba zkontrolovat celkovou cenu, délku závazku, případné smluvní pokuty a podmínky automatického prodloužení.

Čekání na ještě levnější energie by se tentokrát nemuselo vyplatit.

Schváleno: Lukáš Kaňok, ředitel sekce Energie a Finance, Energetický specialista a konzultant