Lukáš Kaňok | 4. 6. 2026

Energetický štítek budovy

S pojmy jako energetický štítek nebo průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) se už nejspíš setkal každý majitel nemovitosti. Co z něj můžete vyčíst, kdy se bez něj neobejdete a jak ho získat?

To nejdůležitější, co by vám nemělo utéct:

Energetický štítek není totéž co průkaz energetické náročnosti budovy (PENB), v běžné mluvě se ovšem oba výrazy zaměňují.
PENB dělí budovy podle jejich energetické náročnosti, tedy nákladů na vytápění, ohřev vody, chlazení nebo osvětlení, do sedmi energetických tříd – A je mimořádně úsporná, G mimořádně nehospodárná.
Bez energetického štítku se neobejdete u novostavby a také při prodeji nebo pronájmu nemovitosti, obraťte se na energetického specialistu s certifikátem od Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Energetický štítek a průkaz energetické náročnosti budovy nejsou tak úplně synonyma. Zatímco PENB hodnotí energetickou náročnost budovy včetně vytápění, chlazení, větrání nebo ohřevu vody, energetický štítek (správně energetický štítek obálky budovy) řeší pouze vlastnosti stěn, oken, střechy a podlahy. Zkrátka to, jak dobře je budova izolovaná a „drží teplo“. V běžné mluvě se ale oba výrazy zaměňují a když někdo zmíní energetický štítek, má zpravidla na mysli právě PENB. Proto se nyní zaměříme právě na něj.

Co je štítek energetické náročnosti budovy?

PENB je poměrně rozsáhlý dokument, díky kterému má nový majitel nebo nájemce ještě před podepsáním smlouvy představu, kolik ročně zaplatí za provoz. Pracuje se zejména s náklady na vytápění, ohřev vody, chlazení, nucené větrání, úpravu vlhkosti nebo osvětlení. Dále se řeší také zdroje energie, například vlastní fotovoltaika nebo tepelné čerpadlo, a jejich podíl na celkovém energetickém mixu.

Podle těchto parametrů se budova zařadí do některé ze sedmi energetických tříd označených písmeny A až G, přičemž A označuje mimořádně úsporné stavby, zatímco G jejich mimořádně nehospodárné protějšky. Většina starších budov spadá do tříd D až G, nejmodernější novostavby se pak dělí do tříd A a B.

Součástí dokumentace jsou také doporučení, jak energetickou náročnost snížit a posunout se do lepší kategorie. To se může hodit zejména tehdy, když plánujete zateplení, výměnu zdroje tepla nebo kompletní rekonstrukci.

Chcete platit méně?

Porovnáme pro vás dostupné nabídky a pomůžeme s výběrem i změnou dodavatele.

Energetický štítek budovy: povinnost pro majitele domů a bytů

Ne vždy je PENB potřeba, zákon ovšem ukládá několik situací a typů budov, u kterých se bez něj neobejdete:

Novostavba – musí mít PENB vždy.
Prodej nemovitosti – prodávající předává PENB kupujícímu nejpozději při podpisu smlouvy, štítek by ovšem měl mít už ve chvíli, kdy se na prodej teprve chystá. V opačném případě není možné uvést v inzerátu energetickou třídu a nemovitost automaticky padá do třídy G, což může zbytečně odradit některé zájemce.
Pronájem nemovitosti – u domu platí stejné podmínky jako při prodeji, byty mají výjimku a průkaz se nájemci předkládá jen na vyžádání (stačí požádat SVJ, které má zajištění průkazu u bytových domů na starost).
Rozsáhlá rekonstrukce – PENB je nutný, když se mění víc než 25 % celkové plochy obálky budovy.

Současně existuje několik výjimek, kdy energetický štítek potřebovat nebudete:

Malé budovy do 50 m².
Rekreační objekty, které využijí méně než čtvrtinu odhadované roční spotřeby energie.
Budovy postavené před rokem 1947, které neprošly významnou rekonstrukcí (uplatní se pravidlo 25 %). Prodávající s kupujícím se musí dohodnout a písemně stvrdit, že se bez PENB obejdou.
Kulturní památky, budovy v památkové rezervaci a také stavby sloužící náboženským účelům.

Jak PENB získat?

Průkaz energetické náročnosti budovy může vydat pouze energetický specialista s platnou certifikací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Seznam odborníků najdete přímo na webu MPO.

Nejlepší je vybrat lokálního specialistu, který zná specifika regionu a nejlépe i vaši zástavbu. Tomu je následně nutné dodat projektovou dokumentaci, případně i další podklady. U starších staveb, kde dokumentace nebývá samozřejmostí, obvykle proběhne fyzická prohlídka nemovitosti.

Pokud má specialista všechno potřebné, do čtrnácti dnů připraví průkaz, který obdržíte v tištěné i elektronické podobě. Štítek je platný 10 let od data vydání, případně do provedení větší rekonstrukce.

Cena energetického štítku budovy

PENB nemá stanovenou jednotnou cenu. Ovlivňuje ji lokalita, velikost budovy, její využití, dostupnost stavební dokumentace a v neposlední řadě i firma, která štítek zpracovává. U rodinného domu se pohybuje přibližně od 5.000 do 15.000 Kč. Za chybějící nebo neplatný průkaz ovšem zaplatíte ještě mnohem víc, pokuta může vyšplhat až na 100.000 Kč.

Schváleno: Lukáš Kaňok, ředitel sekce Energie a Finance, Energetický specialista a konzultant

NačítámNačítám