Martin Thienel | 14. 5. 2026
Výpadky sítě kvůli válce s Íránem? Hormuzským průlivem vedou optické kabely
Není výjimkou, že když se íránský režim cítí v ohrožení ze strany vlastních obyvatel, odstřihne je od internetu. To je ostatně i případ probíhající války, kdy Írán odpovídá na útoky zahájené koncem února Spojenými státy a Izraelem. Protiútoky směřují nejen vůči Izraeli a americkým základnám, ale také jejich spojencům v regionu. Málokdo pak ví, že Írán má možnost odříznout od internetu i Evropu nebo Asii.
Shrnout pomocí AIModerní válka má mnoho různých podob a zahrnuje i útoky na infrastrukturu. Nejen na ropnou nebo plynovou, o které se v posledních týdnech často mluví, ale i na tu datovou. Hormuzským průlivem totiž neprochází jen ropa, plyn, hnojiva nebo další komodity. Je klíčový také pro datovou infrastrukturu, která leží hluboko pod mořskou hladinou.
Podmořské kabely a jejich mapa
Dnem Perského zálivu vedou optické kabely, které propojují Asii, Blízký východ i Evropu a jsou klíčové také s ohledem na budování technologických a datových center nebo umělé inteligence. Mezi hlavní z nich patří:
submarinecablemap.com
Íránská agentura Tasnim News Agency už na zranitelnost infrastruktury upozornila. Její poškození by mohlo způsobit výpadky nejen v jižní části Perského zálivu, která je na námořních internetových trasách závislá daleko víc než Írán, ale také v dalších částech světa.
Agentura zároveň publikovala mapu s trasami kabelů a datových uzlů. To by samo o sobě nebylo tak zvláštní, napojení agentury na Íránské revoluční gardy ovšem dává samotnému varování jiný a o poznání naléhavější rozměr. Írán se netají tím, že jeho cílem by se mohla stát infrastruktura amerických technologických firem v regionu. Dokázal to mimo jiné dronovými útoky na datová centra Amazon Web Services v Bahrajnu a Spojených arabských emirátech. Zda podle něj do této infrastruktury patří i kabely, kterými proudí data do velké části světa, to jeho představitelé přímo neuvedli.
Zemětřesení, kotvy a sabotáže aneb proč nejde internet?
Mezi rizikové faktory, které mohou vést k poškození kabelů, patří podmořské proudy, zemětřesení, sopky nebo tajfuny. Pro agenturu Reuters to uvedl Alan Mauldin, ředitel výzkumu v telekomunikační výzkumné firmě TeleGeography. Podle Mezinárodního výboru pro ochranu podmořských kabelů (ICPC) je ovšem 70 až 80 % závad způsobeno náhodnou lidskou činností, především rybolovem a kotvami lodí.
K podobnému incidentu ostatně došlo před víc než dvěma lety v Rudém moři. Jemenští Húthíové tehdy zasáhli nákladní loď Rubymar a její kotva poškodila tři klíčové kabely, které nesly zhruba čtvrtinu datového provozu v oblasti. Jedním z poškozených byl právě AAE-1, který prochází i Perským zálivem.
submarinecablemap.com
Stejně tak může dojít i k promyšlenému útoku, byť zasáhnout hlubší infrastrukturu už nemusí být tak snadné. Otázkou zůstává, jestli má Írán potřebné znalosti i zbraně. Riziko, že kabely zasáhnou některé z částí poškozených lodí, ale zůstává vysoké. „Čím déle konflikt trvá, tím vyšší je pravděpodobnost neúmyslného poškození,“ řekla agentuře Reuters geopolitická a energetická analytička Masha Kotkinová.
Hrozí výpadek sítě, ale ne úplně přerušení
Jisté je, že oprava by v případě poškození kabelů nebyla snadným úkolem. Oprava sama o sobě tak složitá být nemusí, situaci ovšem komplikují nejen probíhající boje, ale také přítomnost min nebo otázka přístupu do teritoriálních vod.
„Poškozené kabely znamenají zpomalení nebo výpadky internetu, narušení elektronického obchodu, zpoždění finančních transakcí. Z toho vyplývají ekonomické dopady,“ dodala Kotkinová. To, jak poškození ovlivní konektivitu zemí, pak podle TeleGeography do značné míry záleží na tom, jak moc na kabely jednotliví provozovatelé sítě spoléhají a jaké mají alternativy.
Odborníci uklidňují, že potenciální poškození podmořských kabelů by i díky existujícím pozemním spojením nezpůsobilo úplnou ztrátu připojení. Přesto se shodují, že najít za podmořské kabely náhradu není snadné, a to i přesto, že dnešní možnosti zahrnují třeba satelitní internet. Jenže ten nemá takovou kapacitu, aby nahradil optické kabely, kterými podle ITU, agentury OSN pro digitální technologie, prochází kolem 99 % mezinárodního datového provozu. Podle Kotkinové jsou sítě na nízké oběžné dráze Země, například Starlink, jakýmsi „butikovým řešením“, které v současné době není škálovatelné pro miliony uživatelů.
Írán tak v podmořské infrastruktuře našel ideální nástroj pro zvýšení tlaku na ostatní země. I když kabely sám využívá, jeho představitelé si dobře uvědomují, že na protivníky by poškození dopadlo ještě mnohem tvrději. Do karet tu hraje i fakt, že neexistuje účinný nástroj, který by od útoku na infrastrukturu odrazoval. Úmluva OSN o mořském právu sice její poškození formálně postihuje, v praxi ale zatím tresty za podobné činy nepadly. Když kabely přeruší driftující kotva lodi, je téměř nemožné prokázat, že nešlo o nehodu.