Jaká je spotřeba plynu v ČR, kolik máme v zásobnících a jak se vyvíjí cena na burze?

Zásobníky plynu byly před zimou na historických úrovních, přípravu jsme tedy nepodcenili. Počasí ovšem mělo jiné plány a přineslo jedny z vůbec nejnižších teplot za poslední roky. Několikadenní mrazy hluboko pod nulou pak se stavem zásobníků pořádně zamávaly. K 8. únoru v českých zásobnících zůstalo jen 35 % plynu, což je na začátku února nejméně za posledních 5 let.

To nejdůležitější, co by vám nemělo utéct:

Spotřeba plynu v Česku

Co přesně tak nízké zásoby znamenají? Naštěstí se nemusíme bát, že by se jednoho dne kohoutky s plynem zastavily. Přesto to nejsou zrovna nejlepší zprávy. Pojďme chvilku počítat. Zmíněných 35 % v zásobnících znamená asi 14.000 gigawatthodin (GWh) plynu. K 8. únoru v celém Česku spotřebováváme kolem 350 GWh denně. Asi 140 GWh denně přiteče ze zahraniční k nám, ale 70 GWh denně posíláme našim sousedům, zejména do Polska a na Slovensku. Zbytek tedy odebíráme ze zásobníků.

Jednoduchou matematikou tak zjistíme, že při stejných teplotách a tedy i spotřebě, stejném odbytu a naopak malému přísunu ze zahraničí bychom zásobníky vyčerpali za 30 dní. To znamená přibližně 10. března.

Určitě se dá předpokládat, že topná sezona 10. března neskončí, co bude dál?

Vývoj ceny zemního plynu na burze

Pokud by zásoby plynu v zásobnících skutečně došly, pak bychom se museli spolehnout na nákup plynu ze zahraničí. Ceny jsou během zimy obecně mnohem vyšší než v létě, zvyšuje je totiž spotřeba. Nízké teploty teď navíc panují napříč celou Evropou, zásoby se proto tenčí všude. To je také důvod, proč k nám nyní téměř žádný plyn neproudí, pro dodavatele je zkrátka výhodnější čerpat ze zásob. Dokud je tedy máme.

Pokud ovšem bude zima pokračovat v podobném trendu, pak se do podobných problémů dostanou i další evropské země. Plynovod, který vede do Česka, přirozeně není jen náš. Distribuuje plyn také do Polska, na Slovensko, do Maďarska nebo Rakouska a má nějakou kapacitu. Pokud chtějí plyn všichni, přichází na řadu burza a tržní chování. Zjednodušeně řečeno pak plyn dostane ten, kdo zaplatí nejvíc.

Plyn z USA, Afriky nebo Kataru

Za zdražení plynu nemůže jen vysoká poptávka spojená s nízkými teplotami. Plyn zdražil také kvůli „změně dodavatele“. Do Evropy už neproudí ruský plyn, který byl dlouhodobě nejlevnější variantou.

Nahradily ho dražší alternativy, zejména zkapalněný plyn ze Spojených států. Ten v Evropě tvoří asi 40 % celkového objemu dodávek. Mezi významné producenty patří také Katar, byť jeho představitelům se momentálně příliš nelíbí bruselská směrnice o udržitelnosti, nebo některé africké země. Zase se ale jedná o zkapalněný plyn, který je výrazně dražší.

Do budoucna tak můžeme počítat s dalším zdražováním, a to i v souvislosti s vypínáním uhelných elektráren, které je na pořadu dne jak v Česku, tak i ve zbytku Evropy. Tyto elektrárny budou přirozeně přecházet na plyn, protože jiná varianta zatím není. To povede k výraznému navýšení spotřeby, a tedy zase i ceny.

Doplatí na to hlavně zákazníci na době neurčité

Jakékoli zdražení plynu na burze nejvíc pocítí zákazníci, kteří u svého dodavatele nemají fixovanou cenu plynu. Dodavatel má ze zákona povinnost zajistit určitý objem plynu pro zákazníky s fixovanými cenami. Musí dopředu nakoupit asi 70 až 80 % jejich očekávané spotřeby. Zákazníci se smlouvou na dobu určitou proto žádný výkyv nepocítí, o stav zásobníků ani cenu na burze se zajímat nemusí. Mají jistotu, že zaplatí cenu sjednanou ve smlouvě.

Pro zákazníky bez fixovaných cen, pro ty co mají spotový ceník a nebo fixovanou cenu jen na jeden měsíc ovšem dodavatel žádný plyn s předstihem nenakupuje. Jednoduše proto, že u nich nemá jistotu. Neví, jestli u něj během celé topné sezóny zůstanou a plyn skutečně odeberou. Tito zákazníci sice mají větší svobodu při změně dodavatele, už ale nemají žádným způsobem garantovanou cenu. A to může být v době ztenčujících se zásob a rostoucích cen velký problém. Pokud pro ně bude muset dodavatel nakoupit výrazně dražší plyn, cenu jim může kdykoli upravit. Ti, co mají spotový ceník, uvidí změnu okamžitě jakmile se cena zvýší. Ti, co mají měsíční ceníky pocítí zdražení hned následující měsíc. A ti, co mají smlouvu na dobu neurčitou, tedy ti, co mají poslední dobou pocit, že se jim vše zlevnilo a nemusí se tak o nic starat, těm dodavatel zdraží hned, jak bude muset dražší plyn nakoupit. Jakmile mu dojdou zásoby nakoupeného plynu, zdraží. A protože to nemůže udělat u zákazníků s fixací, promítne zdražení zákazníkům na době neurčité.

Fixace ceny plynu se vyplatí

Navíc smlouvy na dobu neurčitou nejsou výhodné, mají výrazně vyččí cenu plynu, přesto je má většina českých domácností. A to zpravidla kvůli vlastní neaktivitě. V akvizičních cenících dodavatelů přitom při dvouletých a tříletých fixech najdeme výrazně nižší sazby, než za kolik se teď prodává plyn na burze. Fixací tak můžete ušetřit hned – a navíc se ochráníte i před dalším růstem.

Jen jako příklad můžeme uvést benzín. Tomu nyní roste cena, všude se o tom mluví. Kdybyste si nyní mohli na následující dva roky zafixovat cenu benzinu na 30 Kč za litr, nejspíš byste to bez váhání udělali. Tak proč u plynu platit zbytečně moc, když tady je fixace hračka? Se vším vám rádi pomůžeme. Stačí vyplnit naši kalkulačku plynu, nebo nám na e-mail lukas@kalkulator.cz poslat poslední vyúčtování. Porovnáme pro vás dostupné nabídky a provedeme vás dalšími kroky.

Schváleno: Lukáš Kaňok, ředitel sekce Energie a Finance, Energetický specialista a konzultant