Distribuční poplatky v roce 2026: Co nás čeká a jak se vyhnout zdražení?

Podle Lukáše Kaňoka, který v Kalkulátoru vede sekci Energo, se dá takto mírně zdražení poměrně snadno kompenzovat. Stačí, když si zákazník najde dodavatele s výhodnějším ceníkem.

Rozhovor s Lukášem Kaňokem na téma distribučních poplatků v roce 2026

O jakém nárůstu regulované ceny se zatím bavíme?

U elektřiny se v tuto chvíli pracuje se zdražením distribučních poplatků o přibližně 3 %. U plynu to bude o trochu víc, ale pořád se pohybujeme v řádech jednotek procent. Dobrá zpráva je, že s takto mírným navýšením si zákazník poměrně snadno poradí. Když udělá ty správné kroky, na jeho rozpočet to nemusí mít vůbec žádný dopad.

Jak by se měl zákazník zachovat, aby zdražení vůbec nepocítil?

Stačí, když se mu podaří trochu ušetřit na druhé složce, která tvoří výslednou cenu elektřiny. Mám na mysli sazbu elektřiny nebo plynu určenou dodavatelem. V tomto případě zákazník potřebuje ušetřit jen poměrně malou částku, aby se mu zdražení poplatků podařilo vykompenzovat. Když platí na elektřině 50.000 Kč ročně a distribuce se mu teď zvedne přibližně o 1.500 Kč. Když se mu u dodavatele podaří ušetřit stejnou částku, bude „na nule“.

Je složité takovou částku ušetřit, nebo s tím nebude mít větší problém?

Realita je taková, že pokud se někdo v posledních letech o své smlouvy a sazby příliš nezajímal, ani neměnil dodavatele, bude tam poměrně velký prostor pro úsporu. Když se ještě vrátím k zákazníkovi, který za elektřinu ročně zaplatí 50.000 Kč, bavíme se o možné úspoře až 10.000 Kč. Stačí změnit dodavatele, případně se alespoň podívat na možnosti u toho stávajícího. V takovém případě i po navýšení distribuce pořád ušetří. Platí to pro všechny domácnosti s vyšší spotřebou.

A co domácnosti, které tak vysokou spotřebu nemají?

I ty mohou ušetřit, i když u objektů s minimální spotřebou to bude přirozeně o něco těžší. Mělo by totiž dojít mimo jiné ke zvýšení poplatku za jistič, kde se výsledná hodnota neodvíjí od spotřeby, ale pracuje se tam s fixní měsíční částkou. Nicméně už i obyvatelé běžného bytu se standardní spotřebou mohou změnou dodavatele dosáhnout dostatečného zlevnění, aby je zvýšení poplatku nezatížilo. Stačí si projít nabídky konkurence, což se srovnávačem zabere pár minut. Pomyslnou třešničkou na dortu by pak mohlo být odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje. Samozřejmě pokud nově vznikající vláda splní své předvolební sliby.

Co by takový krok znamenal?

Záleží, jakou se na to díváme optikou. Ale pro běžného spotřebitele by to znamenalo úsporu ve výši asi 600 Kč za každou spotřebovanou megawatthodinu. A to už je rozhodně velmi zajímavá částka.

Mnoho zákazníků se ve skladbě ceny energií ani v distribučních poplatcích příliš dobře neorientuje. Co byste jim doporučil?

Myslím, že až si budou porovnávat ceny dodavatelů, mají dobrou příležitost seznámit se rovnou se všemi detaily. Jde to s tím ruku v ruce, protože abych mohl ušetřit, musím vědět, kolik a za co komu platím. Třeba když se zákazník obrátí na nás v Kalkulátoru, náš specialista mu během pár minut vysvětlí, z čeho se částka skládá, proč platí tolik, kolik platí, o kolik se mu cena příští rok navýší a kde by mohl ušetřit. Myslím, že to za těch pár minut času určitě stojí.

Zmínil jste, že představení distribučních poplatků na příští rok je zatím předběžné. Jak moc se ještě může ve finále změnit?

Měnit se samozřejmě může, nicméně ta čísla nevznikla nikde na papíře. V ERÚ už pracovali s podklady od distributorů, kteří z distribučních poplatků potřebují pokrýt své náklady. Jedná se tak o reálné hodnoty, které už mají jistou vypovídající hodnotu.

O jakých nákladech distributorů se bavíme?

Jsou to na jedné straně aktuální náklady na správu distribuční soustavy, na té druhé pak plánované investice do sítí. Hlavně v případě elektřiny je třeba síť dál rozvíjet, abychom zabránili výpadkům, připravili se na odstavení uhelných elektráren a dokázali ustát velké rozdíly mezi chvílemi, kdy solární a větrné elektrárny jedou naplno, a dobou, kdy nesvítí slunce a panuje bezvětří. Zkrátka abychom se vyhnuli španělskému scénáři, kde kvůli obnovitelným zdrojům a nestabilitě sítě došlo k rozsáhlému blackoutu. Jeden poměrně velký výpadek jsme sice letos zažili i my, pravděpodobně ovšem nebyl způsobený výkyvem obnovitelných zdrojů. Mohlo za to mechanické poškození, na které se pak navázala série výpadků. Pokud bychom do sítě přestali investovat, pak nám hrozí ještě mnohem rozsáhlejší problémy.

Co můžeme vyčíst z toho jen velmi mírného zvyšování distribučních poplatků? Znamená to, že příští rok se do sítě tolik investovat nebude?

Právě naopak, na příští rok byly jen v případě elektřiny oznámeny investice v řádech desítek miliard korun. Přirozeně jsem tedy očekával, že takové náklady se mnohem větší měrou přenesou na koncového zákazníka a distribuční poplatky razantně porostou. To se k mému překvapení nestalo, což je rozhodně velmi příjemná zpráva.

V Česku tvoří distribuční poplatky víc než polovinu z celkové ceny elektřiny, u plynu je to pak necelá polovina. Jak jsou na tom jinde v Evropě?

Když se podíváme k našim sousedům, třeba ve srovnání s Polskem máme distribuční poplatky výrazně vyšší. To je ale dáno tím, že v Polsku mají elektřinu obecně levnější než my – a hlavně tam mají jen 5% DPH. To je oproti našim 21 % obrovský rozdíl. Navíc tam neplatí poplatek za obnovitelné zdroje, podobně jako slibuje naše nastupující vláda. Pokud návrh skutečně projde, cena by mohla klesnout i u nás. Největší úsporu by samozřejmě přinesla změna DPH, ale tam si nemyslím, že by se něco v dohledné době měnilo.

Hodně mluvíme o obnovitelných zdrojích a možných úsporách. Dává dnes pořád smysl investovat do domácích fotovoltaických elektráren?

Určitě ano. Každému, kdo má možnosti si fotovoltaiku pořídit, bych to rozhodně doporučil. Při dnešních cenách to sice alespoň ve standardním pohledu není nástroj pro výdělek, je to ovšem skvělý nástroj pro obrovskou úsporu. Protože s vlastní fotovoltaikou nejenže ušetříte těch 2.500 až 3.500 Kč, které za každou megawatthodinu platíte dodavatele, ale nezaplatíte ani distribuční poplatky, kde se bavíme o průměrných 3.000 až 4.000 Kč za megawatthodinu. Samozřejmě pak neplatíte ani 21% DPH. Takže pokud máte kam dát solární panely a nejlépe i baterii, pak do toho určitě jděte. V každém případě bych ale doporučil nechat si všechno dobře spočítat od odborníka. A teď nemyslím souseda, který už si jednou fotovoltaiku na střechu instaloval, ale skutečně firmu, která se zabývá výstavbou solárních elektráren.

Proč je to tak důležité?

Odborník poradí, jak vybrat nejlepší produkt, a připraví nabídku. Hlavně ale spočítá optimální výkon elektrárny. Spousta domů má velkou střechu – a lidé pak mají pocit, že ji musí celou zaplnit solárními panely. Ale tak to není, většině domácností stačí mnohem menší elektrárna. Když se to správně spočítá, investice do fotovoltaiky se rychleji vrátí a domácnost začne šetřit. To je samozřejmě dobré zkombinovat s dotací od státu. Tady bych jen zmínil, že tuto oblast možná čekají jisté změny, proto bych raději na nic nečekal a pustil se do projektu co nejdřív. Fotovoltaika pak ve výsledku pomáhá i síti a dá se využít tak, aby zabránila zmiňovaným výpadkům.

Jakým způsobem?

V Česku se tyto možnosti postupně rozvíjejí. Jde o to, že pomocí chytrého řízení fotovoltaické elektrárny může dodavatel nebo distributor využít domácí bateriové úložiště. Když je v síti moc proudu, využije kapacitu baterky a část si tam odloží, naopak když je proudu málo a bylo by třeba dočasně zapnout neekologický zdroj typu uhelné elektrárny, vezme si potřebnou energii z baterek. Zákazníci za to dostanou zajímavý příplatek, který ještě urychlí návratnost investice. Fotovoltaické systémy dnes bez problémů vydrží dvacet nebo i třicet let, návratnost se přitom pohybuje kolem pěti až osmi let. Záleží, jak dobře se výkon napočítá, kolik energie domácnost spotřebuje nebo zda využívá právě i další bonusy od dodavatelů. Za mě se tedy fotovoltaika v každém případě vyplatí. A když se ještě vrátím do sousedního Polska, jedním z důvodů, proč tam za elektřinu platí i v celoevropském srovnání výrazně méně, je právě i to, že mají mnohem víc obnovitelných zdrojů. Fotovoltaiku tam má asi 30 % domácností, u nás to není ani 5 %. Když se tolik zdrojů zapojí do chytrého řízení, může to přispět k mnohem větší stabilitě sítě a ušetřit investice, které by jinak byly nezbytné.

Schváleno: Lukáš Kaňok, ředitel sekce Energie a Finance, Energetický specialista a konzultant