Martin Thienel | 11. 9. 2025
Elektromobily mění váhové limity, nová pravidla potěší i výrobce obytných aut
O změně pravidel o maximální hmotnosti osobních aut se diskutovalo už dlouho, teď na evropské půdě padlo finální rozhodnutí. Držitelé řidičského průkazu skupiny B tak budou moci sednout za volant těžších vozů. Novinka jistě potěší nejen výrobce elektromobilů, ale třeba i majitele obytných aut, kteří s limity u svých aut často bojují. Ale pozor, s vyšší hmotností se může pojit dražší mýtné nebo rychlostní omezení.
Aby elektromobily na jedno dobití dojely co nejdál, bývají vybavené objemnými, a tedy i těžkými bateriemi. Něco potom váží i samotné elektrické pohonné jednotky, takže není divu, že auto mnohdy atakuje hranici váhového limitu. Pro řidiče s řidičským oprávněním skupiny B byla dlouhodobým limitem hmotnost 3,5 tuny. Pokud chtěl někdo řídit těžší vozidlo, musel si dodělat potřebné oprávnění. Jenže to by pro výrobce elektromobilů znamenalo do budoucna velkou překážku. Málokdo si asi bude chtít rozšiřovat řidičák jen proto, aby přešel na alternativní pohon. Evropská unie proto rozhodla o změně. Maximální hmotnost aut spadajících do skupiny B se zvýší z 3,5 na 4,25 tuny.
Koho se změna bude týkat?
Navýšení limitu bylo dlouho předmětem diskuzí. Nejdřív se mělo týkat jen obytných aut, potom zase jen elektromobilů. Nakonec se rozhodlo, že navýšení bude plošné a zahrne různé typy aut a pohonů. Radují se tak výrobci nejen elektromobilů, ale právě i obytných aut.
Jaký řidičák na obytný vůz?
U obytných vozů byl váhový limit dlouhodobě velkým problémem, protože plně vybavené dodávky se pod 3,5 tuny dostávaly jen velmi těžko. Na těžší vozidla už byl přitom potřeba řidičský průkaz skupiny C1, do autoškoly se ovšem chtělo málokomu. Často to pak bylo o kompromisech a hlídání každého kilogramu. To se teď mění a i obytná auta dostanou tři čtvrtě tuny k dobru.
Kdy začnou platit nová pravidla?
Změnu zatím definitivně schválila Evropská unie, teď už to bude na členských státech. Ty na implementaci mají čtyři roky, nejpozději by se tak pravidla měla změnit v roce 2029. Podmínky už jsou ovšem v režii každého člena sedmadvacítky a jistě se budou v jednotlivých zemích lišit. Mohou tak přibýt například věková omezení, školení nebo doplňkové zkoušky, které prověří schopnosti řidiče, požadovaná může být také alespoň dvouletá řidičská praxe.
Mýtné v České republice a dalších zemích aneb Jak může hmotnost auta ovlivnit poplatky za dálnice?
Jak přesně bude na osobní auta vážící víc než 3,5 tuny nahlíženo na silnicích a dálnicích, zatím zůstává otázkou. Dnes ovšem pro taková vozidla platí trochu jiné podmínky než pro běžné osobáky. Třeba u nás v Česku platí klasická dálniční známka právě jen pro auta do 3,5 tuny, řidiči všech ostatních vozidel už musí platit elektronické mýto.
Podobná je potom situace i ve většině dalších zemích, ve kterých se pro běžná auta využívá dálniční známka, tedy například v Rakousku nebo na Slovensku. A dražší mýto zaplatí řidiči aut nad 3,5 tuny i v zemích, ve kterých systém mýtného platí i pro běžná osobní auta, tedy například v Itálii, Chorvatsku nebo Francii. Mýtné se navíc platí i v Německu, kde osobáky běžně jezdí po dálnicích zdarma.
Ve většině případů se cena mýta odvíjí od ujeté vzdálenosti. Mýtné se tak vyplatí spíše těm řidičům, kteří dálnice využívají jen občas. Při každodenních cestách a celkovém větším nájezdu už v porovnání s klasickou dálniční známkou zrovna moc výhodné nebývá. Dalšími aspekty, které promlouvají do sazby mýtného, jsou ekologická kategorie auta a jeho velikost. Ta se obvykle udává nejen v hmotnosti, někdy také v počtu náprav – a už to napovídá, že s rozšířením váhových limitů bude muset k jistým úpravám dojít. Jak přesně to bude vypadat a zda se jen jednoduše rozšíří limity pro vozidla s dálniční známkou, to zatím jasné není.
Jak je to s rychlostními limity?
Jasné není ani to, jak se budou upravovat podmínky a nařízení v oblasti rychlostních limitů. I tam totiž pro těžší auta platí jiné pravidla. Tak třeba v Česku smějí tato auta jet mimo obec maximální rychlostí 80 km/hod, stejná rychlost potom platí i na dálnici. Podobné je to i v dalších evropských zemích, kde se také často pracuje s rychlostí 80 km/hod. Rychleji se tak řidiči osobních a nákladních aut nad 3,5 tuny nesvezou ani na německých dálnicích, kde přitom na mnoha úsecích platí pro ostatní neomezená rychlost, nebo v Rakousku. Na Slovensku můžete jet na dálnici maximálně 90 km/hod a v Itálii nesmíte překročit rychlost 100 km/hod.