Matka za volantem: Co musí vědět každá žena, která vozí děti

Obecně můžeme říct, že čím klidnější bude v danou chvíli máma, tím lépe cestu zvládne i dítě. Samozřejmě to neplatí univerzálně na každou situaci, nicméně asi se shodneme, že pokud se nebudete cítit dobře a budete ve velkém stresu, dítěti to na klidu zrovna nepřidá. Navíc se z každé cesty autem stane noční můra a nepříznivě to ovlivní i bezpečnost jízdy, protože když nervy pracují, jen těžko se můžeme plně soustředit na řízení. Proto je naprosto zásadní udělat vše pro to, aby cesta probíhala v klidu. Klíčová je nejen pečlivá příprava před cestou, ale také schopnost zvládnout nenadálé situace. Protože i tady platí ono známé, že „kdo je připraven, není překvapen“. Tak jdeme na to!

1. Nepodceňujte technickou přípravu

Nejen píchlá pneumatika, ale třeba i nefunkční stěrače mohou každou cestu pořádně zkomplikovat. Některé věci sice neovlivníte, přesto je dobré znát technický stav svého auta a nepodceňovat pravidelné prohlídky. Když budete vědět, že se na auto můžete spolehnout, bude se vám cestovat mnohem lépe. Základní kontrolu pneumatik, oleje a dalších tekutin nebo stěračů zvládnete hravě sama, zejména před dovolenou nebo jinou delší vyjížďkou ale není od věci odvézt auto do servisu, kde ho důkladně prohlédnou a připraví na cestu.

Nezapomeňte zkontrolovat i povinnou výbavu, do které patří výstražný trojúhelník, reflexní vesta a autolékárnička. Pokud nemáte sjednanou nepřetržitou asistenční službu nebo vaše auto není vybaveno takzvanými run-flat pneumatikami, které i v případě defektu umožňují krátkodobou nouzovou jízdu, budete potřebovat ještě náhradní kolo nebo sadu na opravu pneumatik. V případě zahraničních výletů nezapomeňte zkontrolovat také podmínky dané země či zemí, které cestou míjíte, a svou povinnou výbavu případně doplňte. Hodit se může třeba hasicí přístroj, na zimní výlety potom i sněhové řetězy.

Pro případ defektu nebo jiné nepříjemnosti způsobené během cesty si do auta připravte seznam SOS kontaktů. Kromě asistenční služby vaší pojišťovny si tam přidejte i čísla na záchranné složky a také na vaše nejbližší – i ta, která si běžně pamatujete zpaměti.

2. Naplánujte si trasu i její detaily

Když jedeme trasu, kterou dobře známe, většina z nás je asi klidnější, než když se musíme pustit „do neznáma“. I to je ovšem někdy potřeba. Pomoci pak může pečlivé plánování trasy, a to s dostatečným předstihem. Koukněte nejen na to, kudy cesta prochází, ale třeba i na možnosti parkování v cíli. Využít k tomu můžete třeba funkci StreetView od Googlu, případně stránky daného města nebo konkrétního parkoviště.

Pokud vás čeká delší cesta, mrkněte den předem i na počasí a pokuste se podle něj uzpůsobit svůj odjezd. Když prší nebo sněží, bude cesta pravděpodobně trvat o něco déle než za sucha. Naopak když vás čeká horký den, může být příjemnější cestovat hned ráno. Hodit se pak mohou i stínítka do auta, která děti ochrání před přímým slunečním světlem a přispějí k pohodovější jízdě.

3. Autosedačka je základ

Zákon říká, že dítě, které váží do 36 kilogramů nebo měří méně než 150 centimetrů musí být přepravováno v autosedačce, u starších dětí je pak možné využít podsedák. Bez ohledu na zákon je ale sedačka hlavně důležitým bezpečnostním prvkem, bez kterého se ani na kratších cestách neobejdete. Je ovšem třeba vybrat správný model, a to právě podle výšky a váhy dítěte.

Pro nejmenší děti jsou k dispozici takzvaná vajíčka, která se upevňují zády ke směru jízdy. U dětí do 15 měsíců je to dokonce povinné, odborníci ale doporučují vozit děti zády ke směru jízdy co možná nejdéle, a to s ohledem na jejich krční páteř. Důležité je, aby autosedačka velikostně odpovídala. Nikdy nespoléhejte na to, že dítě do sedačky „za chvíli doroste“ nebo že menší sedačka „na těch pár měsíců ještě stačí“.

Autosedačku je vždy lepší a bezpečnější umístit na zadní sedadlo, byť zákon nezakazuje ani přepravu dítěte na sedadle spolujezdce. Tuto možnost často volí maminky, které cestují s dítětem samy. Výhodou je, že na dítě dobře vidí a v případě jakýchkoli problémů mohou rychle zakročit, na druhou stranu dochází k většímu rozptýlení od řízení. Pokud autosedačku přece jen umístíte na přední sedadlo a jedná se o model, ve které dítě cestuje zády ke směru jízdy, nezapomeňte deaktivovat airbag.

4. Bezpečnost až na prvním místě

Důležité je i správné upevnění sedačky, potažmo pak samotného dítěte. Některé sedačky se upevňují bezpečnostním pásem pro dospělé, jiné jsou vybaveny systémem Isofix. Dobře se proto seznamte s manuálem a upevnění sedačky raději před každou jízdou zkontrolujte. Některé autosedačky jsou vybaveny vlastními bezpečnostními pásy, modely pro větší děti už využívají klasické bezpečnostní pásy, kterými je vybaveno auto. V každém případě platí, že pásy nesmí vést příliš blízko krku dítěte – proto je zase třeba zvolit správnou velikost autosedačky.

Důležité je pásat dítě bez bundy nebo kombinézy, protože dítě zachumlané v zimní bundě může v případě nárazu ze sedačky snadno vyletět. Proto teplé svršky svlékněte, i když jedete jen kousek. Platí to nejen pro děti, ale i dospělé, takže teplé zimní bundy a kabáty před cestou raději sundavejte i vy.

Jestliže cestujete se staršími dětmi, které už zvládají otevřít dveře, je dobré využít bezpečnostní zámky, které jim znemožní otevření za jízdy. Novější auta jsou vybavená elektronickým zámkem, kterým lze dveře po dobu jízdy zablokovat, u starších aut pak obvykle najdete mechanickou pojistku, která umožní otevření dveří pouze zvenku.

5. Pozor na volně poházené věci

Kdo má děti, jistě potvrdí, že z auta se při delších jízdách stává druhá hračkárna a obchod s potravinami v jednom. Jenže takový batůžek, lahvička s pitím, dětská kniha nebo i telefon s oblíbenou pohádkou mohou být při nehodě velkým problémem, protože hmotnost se nárazem několikanásobně zvýší. Vždy je proto třeba vše bezpečně zajistit. Využít k tomu můžete nejrůznější organizéry. Kabelky a další zavazadla potom převážejte raději v kufru.

6. Připravte dětem svačinku

Hlad a dlouhá cesty před sebou, to obvykle nebývá zrovna nejlepší kombinace. Proto se vyplatí myslet i na tohle a připravit si ještě doma bohatou svačinku. Mezi osvědčené a rychle připravené dobroty patří nejrůznější přesnídávky, jogurty, ovoce a zelenina nebo kukuřičné křupky, větším dětem pak můžete připravit třeba toasty, bagety nebo obložené chleby. Dejte si záležet a sáhněte po věcech, které vašim ratolestem nejvíc chutnají. Zaručeně si tak získáte jejich „sympatie“ a cesta bude o to příjemnější. Zase ale pozor, aby si vás děti nevycvičily – na čokoládky, bonbony a podobné mlsání by si jistě rády a rychle zvykly, a bez podobných úplatků už byste příště vůbec nemuseli vyjet. Kromě jídla nezapomeňte ani na dostatek tekutin. Zejména u menších dětí ovšem není vhodné, aby svačily přímo za jízdy. Snadno by jim mohlo zaskočit. Pokud se bez takových svačinek neobejdete, pečlivě alespoň vybírejte, co jim dáte. Nejlepším řešením mohou být například ovocné kapsičky.

7. Zabavte se

Všichni víme, že čas rychleji utíká, když se člověk dobře baví. A platí to i při cestách autem. Jasně, až budete podvacáté poslouchat Baby Sharka a podobné dětské hity, možná to budete proklínat, ale na děti to obvykle velmi dobře funguje. Mít připravený dětský playlist se zkrátka vyplatí. Dobrým a pro děti atraktivním řešením mohou být i audioknihy oblíbených pohádek. Nebo si zahrajte hru – třeba kdo jako první uvidí červené auto, pejska na vodítku nebo zelený plot. Se staršími dětmi pak můžete přejít i na slovní fotbal, Myslím si… a podobně. Fantazii se zkrátka meze nekladou a na každé dítě funguje něco jiného. Tak zkoušejte a hledejte, co zpříjemní cestu právě vám.

8. Když se cesta začíná komplikovat…

Ani sebelepší příprava a maximálně bezpečná jízda nezabrání některým nepříjemnostem. Poměrně časté jsou u dětí nevolnosti, které pak způsobují, že dítě nechce cestovat a je z jízdy nervózní. Takzvanou kinetózou nejčastěji trpí děti od dvou let. Bojovat proti ní můžete hned několika způsoby. Kromě plynulé jízdy pomáhá nastavení příjemné teploty v autě, odstínění slunce nebo rozptýlení dítěte (třeba právě zmíněnými hrami). Dobré je, když se dítě dívá z okénka, proto není příliš vhodné brát jako rozptýlení mobil nebo tablet s pohádkami. Samozřejmostí by pak měly být časté zastávky. Pokud dítě ještě cestuje zády ke směru jízdy, může být řešením i pořízení sedačky, která se umisťuje po směru. Když už nic z toho nezabírá, pak často přichází na řadu podání léků. S tím si ale vždy nechte poradit od lékárníka nebo lékaře.

Pokud se dítěti udělá špatně – ať už kvůli kinetóze, nebo z čehokoli jiného –, vždy se snažte zachovat klid a soustřeďte se na řízení, abyste bezpečně dojeli na místo, kde půjde zastavit. To samé pak platí i v případě defektu nebo jiné krizové situace. Vždy jako první myslete na bezpečnost a nesnažte se vzniklé nepříjemnosti řešit ještě během jízdy. Jestliže došlo k defektu nebo nehodě, zastavte, oblečte si reflexní vestu a spolu se svým dítětem se co nejrychleji přesuňte na bezpečné místo, tedy mimo silnici, za svodidla a podobně. Teprve potom volejte policii, záchranku nebo asistenční službu – samozřejmě podle povahy a závažnosti dané situace.

Při vystupování z vozu – nejen v případě krizové situace, ale také kdekoli jinde – vždy hlídejte situaci na silnici. Pokud je to možné, děti by neměly vystupovat do vozovky, ale raději směrem ke krajnici nebo chodníku. Pozor na ně dávejte i při nastupování.