Michaela Kadlecová  | 7. 3. 2022

Jak ovlivní válka cenu energie?

Válka na Ukrajině ovlivňuje životy lidí v celé Evropě. Výrazně se nás dotkne také ekonomicky. Rusko je totiž hlavní dodavatel zemního plynu do východní a střední Evropy, kde slouží k výrobě elektřiny a cena této energie na něm závisí. Na jaké ceny elektřiny a plynu se tedy můžeme připravit?

Neradostná výchozí situace

Už výchozí situace nebyla dobrá a cena elektřiny se ještě před ukrajinskou krizí ocitla na svých historických maximech. Závislost na ruském plynu a zároveň odklon Německa a zemí Evropské unie od uhlí vyhnalo ceny energií velmi vysoko, což u nás zapříčinilo krach hned několika dodavatelů elektřiny. V lednu 2022 dosáhla energetická inflace v Evropské unii podle Eurostatu 27 %. Mnoho rodin upadlo do energetické chudoby, kdy platit účty za elektřinu, obzvláště poté, co spadly do režimu dodavatele poslední instance, bylo nad její finanční možnosti. Jak se nyní ukazuje, šlo pouze o rozehřívací kolo k ještě vyhrocenější energetické krizi. Válečný konflikt totiž vyvolal největší evropský dodavatel plynu, stále častější suroviny pro výrobu elektřiny. Následky jsou pochopitelně hodně dramatické a zřejmě do značné míry změní evropskou energetiku a plány jejího dalšího vývoje.

Pro info: Jaké informace potřebuji ke změně dodavatele?

Bude Green Deal?

Evropská unie již před několika lety oznámila svůj cíl, a to dosáhnout uhlíkové neutrality, tedy stavu, kdy se nevypouští více emisí, než kolik jich je atmosféra schopná odbourat. Tímto datem byl ustanoven rok 2050. Do té doby mělo platit hned několik opatření, jedním z nich byl zákaz uhelných elektráren. Jako mezikrok mezi uhelnými elektrárnami a obnovitelnými zdroji se elektřina měla vyrábět hlavně z plynu. Obnovitelné zdroje se totiž stále nepodílí na výrobě elektřiny dostatečně, navíc na ně nelze stoprocentně spoléhat. To, zda svítí slunce, nebo fouká vítr, totiž neovlivníme. Místo nedostatečných obnovitelných zdrojů mnozí spoléhali na plyn z Ruska, což se dnes považuje za velmi riskantní a nikoliv v souladu s podporou Ukrajiny. Místo ruského plynu se bude zřejmě využívat zkapalněný plyn, který je výrazně dražší. Zatímco plyn z Ruska k nám proudí díky plynovodu, zkapalněný plyn se dováží loděmi z velké dálky, například ze Spojených států. Je jasné, že tato doprava produkt výrazně prodražuje. Plyn by se tedy měl do budoucna využívat jen tam, kde opravdu nemá substitut. Výroba elektřiny z něj zcela postrádá smysl. Vrátí se tedy Evropa k uhelným elektrárnám? Situace je ještě natolik čerstvá, že v Evropské unii nedošlo k vyhodnocení. Ozývají se hlasy, že návratu k uhlí a jádru v Německu se nelze vyhnout, ale také hlasy opačné, které pocházejí přímo z Evropské komise, které tvrdí, že Green Deal musí pokračovat ve stejné podobě, v jaké byl naplánovaný, pouze jeho tempo může zvolnit.

Chcete ušetřit na elektřině?

Vybrat si dodavatele elektřiny není právě snadné. Kalkulátor.cz vám pomůže zvolit si férového dodavatele, který nabízí solidní ceny. Vyzkoušejte naši kalkulačku elektřiny a hned se dozvíte, kolik s námi můžete ušetřit.

Konec ruského plynu

V současné době je hlavní otázkou, jak dlouho bude trvat závislost na ruském plynu. Dodávky plynu jsou doposud vyjmuty ze sankcí proti Rusku. Německo, které uzavírá své jaderné a uhelné elektrárny a na ruském plynu je závislé ze 40 %, požaduje, aby Rusko plyn mohlo i nadále dovážet. Zatímco ještě nedávno panovaly obavy, že Rusko uzavře kohoutky a dodávky plynu do Evropy výrazně omezí, což se nepotvrdilo, dnes jsou to evropští představitelé, kteří vážně uvažují, že Evropa ruský plyn přestane odebírat. To na jedné straně uškodí evropskému spotřebiteli, ale omezí možnosti Ruska financovat válku. Evropa odebírá plyn zhruba za 300 miliard ročně, jde o největší platbu z Evropy směrem do Ruska a pro Rusko by tedy šlo o významný výpadek příjmů. Na ruském plynu jsou stoprocentně závislé východoevropské státy, státy na západ od nás kryjí spotřebu plynu i z jiných zdrojů. Spotřebitelé v České republice jsou tedy těmi nejohroženějšími. Evropská unie navrhuje v tzv. Versail ruský plyn zcela opustit a navýšit odběr plynu z Norska a dovoz zkapalněného plynu LNG z jiných zemí. Připomeňme, že mnohem vyšší příjmy má ale Rusko z vývozu ropy. Rusko již otevřeně pohrozilo, že pokud Evropa nebude přijímat z Ruska ropu, uzavře také přívod plynu. K podobnému kroku se chystají zřejmě i Spojené státy: "Nevyprovokovaná válka Vladimira Putina na Ukrajině zabila stovky nevinných lidí – mnoho z nich ženy a děti. Zákaz dovozu ruské energie je jedním z našich nejúčinnějších nástrojů k zastavení financování tohoto nesmyslného teroru. Existuje vůle obou stran Kongresu tak učinit napříč několika senátními a sněmovními výbory a politickým spektrem. Tleskáme finančnímu výboru Senátu za to, že se připojil k našim výzvám k zákazu ruského dovozu a pokáral Putinovu pokračující agresi. Budeme pokračovat ve spolupráci s vůdci obou stran a v obou komorách, aby byl tento zákaz okamžitě uzákoněn, pokud prezident nebude jednat," uvádějí američtí senátoři Manchin a Murkowski.

Horší katastrofa než říjnový pád Bohemia Energy

„Burzovní cena plynu v EU dnes letí k metě 200 EUR za megawatthodinu a je tak nejvyšší v historii. Vzestup cen plynu z loňského října, v jehož důsledku krachla Bohemia Energy, začíná vypadat docela nevinně. Plyn v EU citelně zdražuje, protože trh se obává omezení či přerušení ruských dodávek. Obchodníci stále zřetelněji započítávají úplné přerušení dodávek plynu a ropy z Ruska. Putin proto apeluje hlavně na sousední země, aby sankce dále nestupňovaly,“ upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda. Připomeňme, že před rokem se plyn prodával za 15 EUR za megawatthodinu. Vývoj cen energií tedy závisí do značné míry na tom, jak se bude dál válečný konflikt odvíjet. Ten nejčernější scénář nastane tehdy, pokud se konflikt v dohledné době neukončí a západ uvalí na Rusko sankce na dovoz plynu. Významnou roli hraje také končící topná sezóna, právě pro výrobu tepla se zemní plyn využívá nejčastěji. V současné době jsou dodávky plynu do České republiky stabilní, pokud by náhle vypadly, musíme se připravit i na to, že se některé velké objekty nebudou vytápět, nebo že se přejde na jiný druh vytápění, byť méně ekologický. Vliv válečného konfliktu odběratele plynu z řad domácností, zejména ti, kdo mají vyšší spotřebu a vytápějí třeba větší dům, se musí připravit za mnohem vyšší ceny za kilowatthodinu, než za které tuto zimu svůj dům vytápěli. Někteří ne hned, ale posléze se toto „energetické tsunami“, jak situaci nazval bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, bude týkat zcela každého. Na místě je tedy připravenost na všechny možné scénáře a na to, že hledat dodavatele energií nebude právě snadné.



NačítámNačítám