Jan Strmiska | 14. 5. 2021

Jaderný fyzik s doktorátem z Paříže: Chtěl jsem si jen vylepšit sívíčko, ale atmosféra startupu mě uchvátila

Teoretický fyzik Rudolf Krejcar místo urychlovačů teď raději staví firmy. Proč je tak sexy život garážových firem?

Vy jste vystudovaný jaderný fyzik, s doktorátem v Paříži. Jaký je váš obor?

Teoretická fyzika. To samý jako Einstein (smích). Kolega.

Proč nepracujete někde v CERNu, ale raději stavíte startupy v Praze?

Protože jsem se kdysi zastavil ve startupu Oskar. Byl jsem 120. zaměstnanec v Českém Mobilu (později Oskaru a dnes Vodafone). Měl jsem v té době už pár vědeckých článků a jezdil jsem trochu po světě. Ten flek v Českém Mobilu mi dohodil kamarád, co se mnou studoval ve Francii. Vzal jsem to tehdy jen proto, že mi v sívíčku chyběla zkušenost z komerční sféry. Navíc mobilní operátor, to tehdy znělo dobře, i když jsem nevěděl, co to obnáší. Říkal jsem si, že pro svoje děti nechci vypadat jen jako ten divnej vědec. Našel jsem si v zákoníku práce, že do 3 měsíců můžu jako zaměstnanec ze společnosti odejít, aniž bych udal důvod. To se mi líbilo, byla to taková ochutnávka komerční sféry. Dostal jsem tam hned manažerskou pozici a za 3 měsíce jsem chtěl být zase pryč. No a nakonec jsem tam zůstal deset let.

Takže vaše sívíčko byl jediný důvod?

Ano. Myslím si, že mi tam rychle došlo, že teoretická fyzika je vlastně příliš osamělá práce. Pracujete papír–tužka–tabule–počítač. Po týdnech práce pak nějaká přednáška, seminář, na vrcholu kolektivní práce je příprava příspěvku na nějakou konferenci. Ale v podstatě to není moc týmovej job. Možná aplikovaná fyzika, třeba když děláte v nějakém cyklotronu a řešíte tam měsíce s dvaceti inženýry nějakou důležitou ptákovinu (smích). Ale teoretická fyzika, to se zavřete, jdete do knihovny, přitáhnete domů spoustu knížek a článků, čtete, čtete, čtete. Přečtete tisíc stránek a pak z toho při troše štěstí uděláte jednu novou. To je asi ta nejtypičtější metoda.

Víte, že všechno můžete mít levnější?

Elektřina, plyn i pojištění auta. Každý rok vám pomůžeme stlačit cenu na minimum

Nebo naopak?

Ano, někdo přečte jednu stránku a snaží se z toho udělat tisíc (smích). To taky existuje, ale myslím, že ti nejlepší tudy nejdou... No a já jsem v Oskaru zjistil, že mě strašně baví tvořit něco nového s více lidmi. Ten startupový duch prvního roku mě nejvíc nadchnul. Po Vodafone jsem dělal v LG a jinde, ale upřímně, hledal jsem pořád toho Oskara z mého prvního roku v práci. A našel jsem ho. Posledních sedm let dělám v Creative Docku a tam stavím startupy do teď.

A s akademickou sférou už jste nadobro skončil?

Ne tak docela. Třeba na ČVUT jsem měl tři roky na starosti Research & Development Centre (RDC) pro aplikovaný výzkum nad mobilními sítěmi a aplikacemi. Jako jediní jsme v posledním patře na FEL ČVUT vlastně provozovali čtvrtého operátora. Takže jsem se na univerzitní půdu vrátil rychle přes byznys.

Máte pocit, že se dnes nové firmy, startupy, staví vědeckým přístupem, nebo je to spíš hokus pokus, magie?

Ti, kteří to dělají hokus pokus, magie, mají taky šanci. Občas se to stane, jsou to obvykle takoví ti srdcaři. Ale to, v čem pracuji já posledních deset let, to funguje jinak. Je nějaká myšlenka, ta se rozpracuje, hledá se možný trh a pro smysluplný obchodní případ se to spočítá, zadefinují se předpoklady, které se dají ověřit, pak se to spustí a měří se – takže je to v podstatě vysoce vědecký přístup.

Rudolf Krejcar, CEO projektu Kalkulátor.cz
Rudolf Krejcar pracoval rok v Koreji a říká, že ten, kdo poznal korejský způsob direktivního, hierarchického a formálního řízení, ten už si tu nikdy na zaměstnavatele nebude stěžovat. :-)
Jan Strmiska

Takže když si dám v Creative Docku postavit firmu, je to tutovka?

Samozřejmě, že ne – je to práce s předpoklady a pravděpodobností úspěchu, která se během vývoje pořád zpřesňuje. A v určité chvíli je už docela jasno, jestli to funguje, nebo ne. Pak je potřeba zastavit se a říci si: „Tady tohle nám nevyšlo.“ Myslím, že spousta firem má dnes problém v tom, že tu věc, do které investovali tolik energie, nedokážou zahodit a přiznat si, že tohle nebude fungovat. Když to srovnám s bádáním v teoretické fyzice – tam se objevování slepých uliček děje většinu času. :-)

Vím, že v Kalkulátoru extrémně hodně řešíte SEO optimalizaci pro vyhledávače. Je dnes důležitější marketing, nebo to, jak tu věc lidem prodat?

Produkt je king. Vždycky byl a vždycky bude. To jsem se naučil, když jsem pracoval pro LG. Když ten telefon nefunguje, tak ho těm lidem neprodáte za žádnou cenu. Když funguje, oni si ho překvapivě najdou sami. Takže bez výborného produktu to nejde.

V případě, že se rozhodnete pro kariéru vědce, potřebujete mít nějaké podnikatelské schopnosti?

Pozor, vědci jsou velcí podnikatelé. To dokázalo spousta lidí. Ono je to jednoduché – pokud se chcete vědou dobře živit, musíte se ohánět, organizovat a být velice úspěšný i v daném mediálním prostoru. Já jsem jako kluk viděl v kvantové fyzice dva základní tábory. Je tábor naprostých géniů, ale ten je maličký. Jeden vědec asi tak na tisíc. A ti lidi jsou úplně jiní a mozek jim funguje úplně jinak. Zvenku to vypadá, že přírodě se to nějak nepovedlo (smích) a oni jsou vlastně divní. Často si ale neporadí s jednoduchým formulářem na úřadě... To se fakt nedá vůbec dohonit. Vedle těchto lidí s nobelovkou nebo Fieldsovou medailí jsem seděl na konferencích, seděl jsem s nimi u večeří a bylo mi jasné, že do jejich tábora nepatřím a nikdy patřit nebudu...

Máte na to příklad?

Na Ukrajině byl za mého postgraduálního studia třeba Vladimir Drinfeld, který napsal článek o kvantových grupách, co měl v podstatě 10–15 stránek. Drinfeld za to dostal Fieldsovu medaili („nobelovka“ pro matematiku) a já jsem se těm 10 stránkám pokoušel porozumět zhruba 2 roky. Tady jsou ty právě dva tábory – jeden napíše 10 stran a ti druzí pak napíšou celou knihu se stovkami stránek, které vycházejí v podstatě z těch 10 stran. Když jsem byl na stáži v ruské Dubně, bavil jsem se s člověkem, co napřímo profesora Drinfelda požádal o pomoc se zadáním doktorské práce, protože s ním chodil kdysi do školky. Zajel za ním na Ukrajinu, dostal jednu jedinou stránku popsanou tužkou se slovy: „Tohle podle mě nikam moc nevede, ale bude to hezké a elegantní, až to rozpracuješ a dokončíš.“ Ten člověk (mimochodem před rokem 1990 byl místopředsedou kolchozu) to pak asi 5 let luštil a zpracovával - nakonec pomocí té stránky udělal profesuru na prestižní západní univerzitě - takže jeho podnikání ve vědě nakonec vyšlo. :-) Ale zpátky k té původní otázce – ve vědě určitě najdete i skvělé manažery a podnikatele. Podle mě, kdo se chce dneska v konkurenčním akademickém světě chytit, nemůže jen teoretizovat a musí se umět pěkně ohánět.

Dá se dnes milionový startup jako Kalkulátor.cz rozjet jen tak v garáži?

Pořád se dá cokoli rozjet v garáži, ale samozřejmě rychle to nabaluje lidi, které k tomu dnes potřebujete. Takže otázka je taková, jestli to může být v garáži dva roky. Projekt takového typu, kde zásadní prvek není úroveň inovace, ale spíš to zpracování a nějaká operační dokonalost, tak ten musí z garáže velice rychle. Protože to jeden dva lidi prostě neudělají nebo by to trvalo strašně dlouho. Ale ve chvíli, kdy máte nějaký geniální nápad, tak to udělejte klidně pod garáží (smích). Já sám bych si přál využít nějaké časoprostorové díry a zazářit.

Je nějaký rozdíl mezi startupovou scénou před deseti lety a dnes? Je to dnes víc profi?

Nevím, nejsem asi expert, co to dokáže posoudit. Podle mě je to dneska určitě těžší. Za deset let se zaplnilo spoustu děr, které hlavně v online světě ještě před deseti lety byly. Dnes je to více profesionalizované, zdá se mi, že je taky ve společnosti víc dostupného kapitálu. Pokud si vzpomínám třeba na vývoj mobilních aplikací, před 10 lety bylo jednodušší zajet třeba do Dánska a sehnat menší startovní investici tam. Stačilo mít pár dobrých českých vývojářů. Dnes to tak jednoduché není, je mnohem větší konkurence, hlavně z Asie.

Takže mám šanci něco rozjet?

Uspět je dnes určitě těžší. Na druhou stranu je podle mého dnes určitě snadnější na super nápad investiční peníze v ČR sehnat. Ty peníze na trhu prostě jsou a už je tu i zkušenost a infrastruktura. Příkladem je právě činnost Creative Docku.

Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Více informací