30. 7. 2020

Proč si kupovat vodu, když padá zdarma z nebes? Získejte ještě dotaci!

Jak zalévat dešťovou vodou, abyste nezalévali svým bankovním kontem.

Ruku na srdce, proč to vlastně chcete? Je to z důvodu ekologie, nebo spíš úspory? Nebo nemáte technicky jinou možnost? Pokud je to totiž z důvodu ekologie, budete si nejspíš vybírat jiné technologie. Jde vám pak o to, co nejvíce vody pochytat a spotřebovat a co nejméně nakupovat. Ale pokud pro vás není nejdůležitější cena, můžete použít jiné (a i rozmařilejší) technologie nebo se více soustředit na zadržování vody na vašem pozemku a neřešit tolik pitnou vodu.



PRO

Dešťová voda obsahuje pro rostliny všechny důležité látky. A to i když je ovzduší lokálně nepříjemně znečištěno. Pořád lepší dešťovka než chlór. A kromě chlóru si odpustíte také hormony.

Chytat vodu z nebes je samozřejmě ekologičtější, protože spotřebováváte lokální vodu, která neprošla složitou vodovodní soustavou a průmyslovým čištěním desítky kilometrů. Je prostě nesmysl nechat odtéct dešťovku a zalévat pak průmyslově upravenou vodou z vodovodního řadu. A dokonce pitnou.

Prostě ušetříte, protože vynecháte práci všech těch lidí z Veolia :-).



PROTI

Nesmíme to přehnat. I dešťová voda musí proudit a napájet vodní toky. I ta špinavá stoka musí proudit.



Musím vůbec nějakou vodu kupovat?

Kompletní postavení vlastního soběstačného "ostrova" jen na základě dešťové vody a fungující po celý rok, je zatím docela drahé (nemluvíme teď o studni). Pokud už máte přivedený vodovodní řad, je ideální používat kombinaci obou přístupů.

Mít dva vodovodní okruhy není tak divné. Naopak. Některé státy to tak mají běžně. Distribuují užitkovou vodu pro průmysl i zalévání a pak mají samostatně dražší pitnou vodu. Cizinci si často klepou na hlavu, když vidí, že myjeme náklaďáky luxusní vodou na pití.

Takže naše domácí zásobárna dešťovky může posloužit právě jako alternativní rozvod levné užitkové vody. Když už se k tomu nemá stát, zařiďme si to sami.



Kolik té vody budu potřebovat?

Spočítejte si sami. Obyčejně je to kolem 100 litrů na osobu denně.



Kolik teoreticky nasbírám?

Ročně spadne průměrně 650 litrů vody na metr čtvereční. Je to průměr i s horami, které toto číslo o něco zvyšují, takže počítejte raději o něco méně. Nejsušší místa v ČR jsou Chomutovsko a Žatecko. Tam je to kolem 400 mm srážek (400 litrů na metr). Úplně nejhůře je na tom Kladensko a Rakovnicko. Tam je to třeba jen 250 mm (250 litrů na metr čtvereční).

Vodu nejspíše sbíráte ze střechy domu, takže čím větší plocha střechy, tím lepší. Resp. nezáleží přímo na ploše střechy, ale na rozloze základny domu. To jsou ty metry, které rozhodují.



Nejdříve si tedy udělejte chvilku matiky a spočítejte, kolik toho potřebujete a kolik přibližně můžete získat, mínus nějaké ztráty a rezerva. Případně zohlednit problémy zimního provozu. Bude to stačit?



Z čeho máte střechu?

Spousta lidí tohle neřeší, ale pokud vám jde o dešťovou pitnou vodu nebo i vodu na zalévání, upozorňujeme, že eternit obsahuje azbest. A kovové krytiny zase mohou uvolňovat další toxické látky. Takže pokud vám jde o zalévání záchodu, je to jedno, ale pokud to chcete pít, prozkoumejte nejdříve střešní krytinu.





Pokud máte ještě eternitovou střechu, alespoň vás to donutí ke změně. Nechte si ale raději pomoci. Likvidace tohoto azbestového materiálu není legrace. Foto: Stavební noviny



Potřebujete dvojí potrubí?

Nejspíše ano. Voda je strategická surovina, takže je lepší se jistit. Co když přijde extrémně suché léto?

Nejčastěji to bývá tak, že je vaše nádrž napojena na vodovodní. Pitná voda může být automatizovaně doplňována do nádrže podle stavu vody. Když hladina klesne pod určitou úroveň, otevře se ventil a doplní nádrž nakoupenou vodou.

Druhá varianta je řídicí jednotka, která při poklesu hladiny pustí pitnou vodu napřímo do rozvodu užitkové vody v domě. Každopádně by se ty rozvody neměly míchat nikde po cestě.



Kam to dát?

Záleží samozřejmě na konkrétních podmínkách. Čím blíže domu, tím je všechno levnější. Na druhou stranu nikdo nechce mít obří retenční nádrže hned pod okny. Něco pak skryje i podzemní řešení. Není to problém postavit tak, že se na tom dá parkovat s autem.



Musíte to filtrovat

A to několikastupňově. V základu stačí filtr na to, co odtéká ze střechy, ale pokud potřebujete kvalitnější vodu, musíte mít i filtry přímo v nádrži. To už ale jde jen u podzemních nádrží.



Možná budete muset stejně použít chemii

Povrchové nádrže mívají problém s řasami a zarůstáním, ale to samé se vám může stát s jakýmkoli řešením. Vodárny chlór nepřidávají do vodovodního řadu jen tak pro radost. Co ale můžete, je určit si, co přesně tam budete dávat a v jakém dávkování.



Není to kontaminované?

Je to jako se studnou, jednu za čas si nechte udělat rozbor vody. Přijde to asi na 2000 korun. A pokud jste zrovna po nějakém chemickém čištění, počkejte tak 14 dní, než se chemikálie rozptýlí a situace ustálí. I nejlepší studna se může zanést, napadají tam organické kusy, uhyne hmyz, vnikne kal atd. A co teprve nádrž, kde sbíráte dešťovku.

Samozřejmě, to všechno vás asi zajímá, především pokud chcete pitnou vodu.



Do čeho vodu chytat



SUD

Jednoduché nejklasičtější a nejlevnější řešení: sud postavený pod okap. Současně je ale toto řešení nejméně využitelné. Pokud z tohoto systému chcete získávat čistší vodu, musí se to docela složitě filtrovat (a okapové filtry nestačí) a objemově to samozřejmě také není žádná sláva. Takže je to levné řešení, má to každý chalupář, ale je to spíš taková legrácka na zalévání. Pokud se vám v tom totiž zkazí voda (což u povrchové nádrže hodně hrozí), nemůžete s tím ani zalévat, ani to použít na praní.





POVRCHOVÉ NÁDRŽE

Varianta sudu. Existuje samozřejmě ve spoustě variant. Málokdo má doma starý sud od něčeho, většinou se kupuje nová speciální nádoba. Většinou je to sud s poklopem a kohoutkem z boku.







Většinou to vypadá takhle nějak ošklivě. Tady jsou nádrže v různých objemech 300 l za 1600 Kč až 500 l za 2000 Kč. Foto: Elkoplast.





Skládací nádrž na dešťovou vodu s objemem 250 litrů přijde na 1330 Kč, 750 litrů vody pochytáte za 1850 Kč. Foto: Vidaxl



Pokus o tradiční estetiku, ale je to samozřejmě z plastu. 360 litrů za 1890 Kč. Foto: Real Tools





A ještě kreativnější nádrž ve tvaru zdi. Nádrž na 400 litrů mají i v červené a pískové variantě. Tohle už přijde na 11 600 Kč. Foto: Elkoplast.



STUDNA

Zajímavé meziřešení, pokud teď nemáte ve studni kvalitní pitnou vodu (a studna sama už slouží jen jako zásobárna užitkové vody, protože tam třeba prosakuje siláž ap.). Ze střechy můžete vodu do studny svádět přes základní filtr. Studna bude fungovat jako takový větší sud.



STARÁ JÍMKA NEBO SEPTIK

Podobně jde využít, pokud máte na vašem pozemku starý nepoužívaný betonový septik nebo jímku. Jen je potřeba to dokonale vyčistit.



PODZEMNÍ NÁDRŽE

A konečně to nejlepší. Podzemní nádrže jsou sice nejdražší, ale díky stabilní teplotě se v nich nekazí tolik voda. Tady už se můžete samozřejmě pořádně rozmáchnout. Tohle už má opravdu smysl. Úplně nejlepší totiž je, že na tyto podzemní nádrže můžete dostat dotaci. Jmenuje se to program Dešťovka. Více tady.



Toto jsou například nádrže německé firmy Speidel. Nemusí se betonovat. Od 2000 litrů (1600 Kč) až po 10 000 litrů za 58 000 Kč.



Retenční nádrží můžete ušetřit v sezóně až 15 tisíc korun za vodu.