Jan Strmiska | 7. 7. 2020

Vyplatí se domácí solární elektrárna v roce 2020?

Už dávno to nefunguje tak, že by záleželo na výkupních cenách energií. Nejvíc vyděláte, když si všechno, co vyrobíte, spotřebujte sami.

Před lety se lidé domácími elektrárnami opravdu pokoušeli konkurovat klasickým velkým výrobcům energií. Postupně se ale přišlo na to, že mnohem výhodnější je spotřebovat si maximum energie sami a „vydělávat “ na tom, že nakupujete méně, nebo dokonce nenakupujete nic jinde.

Buďte nezávislejší

Soběstačnost dnes po koroně vidíme úplně jinou optikou než před pouhým půlrokem. Just in time už není tak v módě, státy se snaží omezovat závislost na Číně a my doma si říkáme, co kdyby něco podobného přišlo znovu a třeba s mnohem větší silou? Mám tuňáka a rýži? A nebo snad raději kuskus? Protože na čem si vlastně v případě blackoutu uvařím rýži? Můžeme se přít o to, jestli jsou dodnes solární elektrárny vůbec ekologičtější, ale určitě nám pomáhají zbavit se závislosti na velkých dodavatelích. Pomáhají decentralizovat systém.

CHCETE UŠETŘIT ZA ENERGIE? Na Kalkulátor.cz si za 2 minuty si zjistíte, na jakém tarifu ušetřit tisíce

Jak efektivní jsou dnes panely?

Technologie se rychle vyvíjí. Ještě před pár lety byly běžné panely o výkonu 210 kWp (Pozn.: Watt peak je maximální výkon, jakého je solární systém schopen dosáhnout. V porovnání s ostatními panely pak můžeme porovnávat jejich účinnost.). Takže oproti nedávným 210 Wp už dnes mají špičkové panely 350 Wp a firmy už nabízí i panely s výkonem 400 Wp. Samostatné 400Wp panely koupíte zde. Ale dostanete je už i v kompletním řešení od innogy. Ta už jako první nabízí „čtyřstovky“. Vyrobíte víc energie než dříve a ušetříte víc peněz. Samotný 400Wp panel nyní přijde na necelých 6000 korun a 300Wp panel seženete za 4000 korun.

Nezáleží ale na tom, kde bydlím?

Konkrétní místo v Evropě a perspektivu jeho výkonu najdete ve specializované mapě, kterou vytváří Evropská unie. V praxi je ale lepší zapojit selský rozum a uvědomit si, jestli je váš dům otočený na jih, zamyslet se, jakou máte kvalitu ovzduší, jak často jsou u vás mlhy, jaká je nadmořská výška atd. Ale hodně z toho, včetně sklonu solárních panelů, můžete zadat do zmíněné tabulky EU a vypadne vám nějaký orientační údaj. Co se týká počasí, v ČR je ročně v průměru 1330–1800 slunečných hodin ročně. Vaše konkrétní místo opět najdete v mapě, tentokrát Českého hydrometeorologického ústavu.

Mapy rozdílů teplot vypadají na první pohled dramaticky. Zdroj: https://re.jrc.ec.europa.eu/

Ale z jiného úhlu pohledu v tom zase takový rozdíl není. Data: https://re.jrc.ec.europa.eu/

Jakou na to potřebuju plochu střechy?

Je to vysoce zprůměrované, ale na 1 kWp potřebujete plochu panelů 8 až 10 m2. To je ale maximální optimální výkon, který z toho teoreticky můžete dostat. Vychází to na 1 MWh ročně. Pokud to budete odprodávat distributorovi, při aktuálních garantovaných cenách můžete vydělat 11 000 korun ročně. Ale počítejte s tím, že tyto výkupní ceny půjdou spíš dolů a rozhodně víc ušetříte tím, že nebudete KUPOVAT, než že vyděláte tím, že budete PRODÁVAT. Nákupka je logicky mnohem nižší.

Při správném architektonickém řešení využijete i střechu mnohem víc, než byste čekali. Německý Freiburg. Foto: Profimedia

Kolik toho tedy spálím?

Běžný rodinný dům potřebuje přibližně 10 až 20 MWh. To je na topení, ohřev vody i všechno, co spálíte v elektřině. No a kolik toho můžete získat ze Slunce? Sedlová střecha má průměrně 60 m2. K tomu ještě můžete připočítat část fasády otočené na jih. Dohromady na tuto plochu ročně dopadne kolem 80 MWh. Účinnost panelů počítejte kolem 10 %, když to půjde dobře. Nejšpičkovější novinky v laboratoři pak mají dnes 25 %. Takže asi tam někam se může posouvat technologie. Není tedy úplně nemožné být plně soběstační. Pokud z toho nebudete chtít nabíjet auto.

Nemám ale počkat na nějakou účinnější technologii?

Obecně už nepočítejte s výrazně dramatickým zvýšením efektivity a výkonu článků na metr čtvereční. Technologie se spíš „jen“ bude zlevňovat a panely budou vyrobeny ekologičtěji. Nová generace na bázi perovskitu má mít účinnost 16 %, což zdánlivě není zase tak zázračné, ale spíš jde o to, že tyto panely můžete tisknout ve velkém a polepit s nimi, nebo dokonce natřít kdejaký kravín. Takže možná bude brzo standardem solární fasáda domu a žaluzie. Ale pokud si tím nechcete zaplácat celou zahradu, pro soukromníky bude tyto fyzikální limity omezovat plocha domu.

Potřebuji energetický ostrov?

První heslo, co od zájemců o energeticky soběstačné technologie uslyšíte, je: „a je to ostrov“? Tedy to, jestli je dům vůbec připojen na soustavu distribuční sítě. Také se tomu říká off-grid. Samozřejmě, pokud máte chatu v lese, může se to stát. Připojit se k soustavě by pak bylo tak nákladné, že se to nevyplatí. Ale slovy klasika: kdo z nás to má? Mnohem pravděpodobnější je, že váš novodobý solární důl není problém připojit zároveň i do elektrické sítě. Musíte k tomu samozřejmě uzavřít smlouvu s distributorem. Když slunce svítí, vy spotřebováváte, nebo dokonce prodáváte a v zimě nebo v noci můžete využít výdobytku uhlí a elektřiny z jádra. Prodej ale nedoporučujeme (ceny výkupu jsou směšných cca 0,4 Kč za kWh). Výhodnější je takzvaná virtuální baterie. Technicky to funguje vlastně stejně, ale formálně nic neprodáváte, jen přebytky posíláte ven, a když něco potřebujete, tak zase odebíráte. Každopádně to nějak musíte skladovat. Ať už virtuálně, nebo fyzicky bateriemi nebo třeba ohřevem vody.

A kolik mě to nakonec bude stát?

MODELOVÝ PŘÍPAD: domácí elektrárna s výkonem 2,5 kWp vás přijde na 120 000 korun. Vyrobíte s tím přibližně 2500 kWh elektřiny ročně. Při běžném tarifu byste za to od distributora zaplatili 12 000 Kč. Což tedy papírově vychází na návratnost 10 let. PLUS: Jenže musíte také počítat s tím, že můžete naopak odebírat i levnější elektřinu v lepších tarifech (viz kalkulátor.cz). A navíc připočítejte i dost vysoké náklady na akumulaci (baterie), protože vyrábíte přes den a spotřebováváte především v noci. MÍNUS: Co s náklady nakonec zahýbá nejvíc, jsou jako vždy státní dotace. Pokud získáte podporu z programu Nová zelená úsporám, dostanete se na polovinu nákladů. Takže v optimálním případě, když všechno správně nainstalujete, nebydlíte na pólu a získáte dotace, investice by se opravdu měla vrátit asi za 10 let. Bude to ještě o trochu lepší, když se zapojíte do systému virtuální baterie. Přesnější výpočet si ale už musíte udělat na míru. Neporučíte sice větru a dešti, ale po každé bouřce nakonec vysvitne slunce.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Solární plantáže nechceme. Návod, jak nakupovat 100% zelenou elektřinu

O nás: Kalkulátor.cz je srovnávač elektřiny, plynu, brzy i pojištění a mnohem víc. Je to první projekt podobného typu v ČR, který je opravdu fér. Chceme s ním energošmejdy konečně zatlačit do kouta. Na Kalkulátoru všechny výpočty fungují okamžitě, celé a bez ukecávání do telefonu.

Můžete tak teď na energiích ušetřit tisíce korun ročně. Naše výpočty zahrnují všechny aktuálně dostupné tarify na trhu a u vybraných dodavatelů energií jsme schopni zajistit plynulý přechod bez jakékoli vaší námahy. Neplatíte nic navíc, k ničemu se u nás nezavazujete, peníze na náš provoz získáváme jinak. Smlouvu máte přímo s dodavatelem jakého si vyberete. Spočítejte si svou slevu ihned v našem kalkulátoru energií.